Herbář
Bylin a surovin
- ALOE VERA
- ARNIKA HORSKÁ
- BOROVICE LESNÍ
- BŘÍZA BĚLOKORÁ
- BRUTNÁK LÉKAŘSKÝ
- ČAJOVNÍK AUSTRALSKÝ
- ELEUTEROKOK OSTNITÝ
- HARPAGOFYT POLÉHAVÝ
- HEŘMÁNEK PRAVÝ
- JALOVEC OBECNÝ
- KADIDLOVNÍK PRAVÝ
- KARDAMOM OBECNÝ
- KOPAIVA
- LEVANDULE LÉKAŘSKÁ
- MÁTA PEPRNÁ
- MATEŘÍDOUŠKA ÚZKOLISTÁ
- MEDUŇKA LÉKAŘSKÁ
- MĚSÍČEK LÉKAŘSKÝ
- PUPALKA DVOULETÁ
- PUŠKVOREC OBECNÝ
- RAKYTNÍK REŠETLÁKOVÝ
- ROZMARÝN LÉKAŘSKÝ
- RŮŽE DAMAŠSKÁ
- ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ
- ŠALVĚJ MUŠKÁTOVÁ
- SKOČEC OBECNÝ
- SKOŘICOVNÍK CEJLONSKÝ
- TŘAPATKA NACHOVÁ
- TŘEZALKA TEČKOVANÁ
- TYMIÁN OBECNÝ
- VRATIČ OBECNÝ
- ZÁZVOROVNÍK LÉKAŘSKÝ
MÁTA PEPRNÁ
Máta peprná je díky svým blahodárným účinkům používána od nepaměti. Existuje nejméně 25 druhů máty a mnoho hybridů, které nelze ani zařadit. Všechny druhy jsou aromatické a voní po mentolu. Máta peprná je hybrid máty vodní a klasnaté. Z léčivého hlediska je díky vysokému obsahu MENTOLU nejcennější. Její výraznou mentolovou chuť vystihují i lidové názvy této rostliny. Éterický olej je součástí Českého lékopisu a používá se ve farmaceutické výrobě, k ochucení cukrovinek, zmrzlin, likérů a k parfemaci. Během letních měsíců oceníte chutný a osvěžující nápoj s mátou a citronem.
Matečná rostlina: Mentha piperita
Sbíraná část: list (Folium menthae piperitae) a nať (Herba menthae piperitae).
K získání silice se sklizený materiál nejprve suší několik hodin na slunci a pak se podrobí destilaci.
Čeleď: Lamiaceae (hluchavkovité)
Výskyt: V přírodě se vyskytuje spíše výjimečně, obvykle poblíž míst, kde bývala dříve pěstována. Nejbližším příbuzným druhem máty peprné je lesní máta dlouholistá (Mentha longifolia). Pravděpodobně pochází ze západní Evropy, konkrétně z Velké Británie, dnes je rozšířena téměř do všech koutů světa. Její pěstování není náročné. Stačí ji vysadit na závětrné místo s dostatkem slunce. Pokud ji budete pěstovat hned vedle kopřiv, bude máta produkovat více éterických olejů. Naopak se nesnese s heřmánkem.
Popis: Máta peprná je trvalka s dřevnatým oddenkem a vysokými čtyřhrannými lodyhami. Celá rostlina voní MENTOLEM. Kvalita silice závisí na obsahu esterově vázaného MENTOLU, přítomnosti JASMONU a co nejnižším obsahu MENTOFURANU, který je obsažen převážně v mladých ještě rostoucích listech. Proto se sbírají starší listy, kde je větší obsah MENTOLU a MENTYLACETÁTU. Větší podíl mladých listů snižuje kvalitu silice.
Zařazení: Silné antiseptické a spasmolytické vlastnosti má máta díky mentolu. Zvyšuje chuť k jídlu a podporuje trávení. Používá se jako korigens chuti a zápachu, jako karminativum a cholagogum. MENTOL působí slabě anesteticky.
Obsahové složky: Hlavní účinnou látkou je silice (1-2 %), jejíž hlavní složkou je MENTOL (až 50 %) a jeho estery (5-20 %), dále ketony MENTON a PIPERITON, uhlovodíky a- PINEN, FELANDREN a LIMONEN, SABINEN, CINEOL, JASMON, MENTOFURAN, 6-12 % tříslovin, hořčiny, flavonové glykosidy a hydroxyskořicové kyseliny (KYSELINA ROZMARÝNOVÁ).
Historie: Používali ji Egypťané, Číňané i američtí Indiáni. Její jméno pochází z řecké báje o nymfě Minté, která byla proměněna Persephonem v rostlinu poté, co ji přistihl v náručí Pluta. Dalším zvažovaným původem názvu je latinské slovo „mente“ – myšlenka. Lístky máty byly objeveny i v egyptských pyramidách. V Řecku ji používali atleti pro povzbuzení těla a zlepšení kondice. Římané ji zas rádi pili při svých filozofických besedách pro posílení činnosti mozku. I dnes je máta populární bylinkou, jež pijí závodníci Tour de France jako osvěžující čaj.
Použití:
Máta stimuluje trávicí a nervový systém a díky svým protiinfekčním účinkům má široké pole uplatnění.
Je ideální proti nadýmání, křečím, zápachu z úst, říhání, škytavce, kolikám a jiným střevním potížím. Nemá výrazné účinky při chronických stavech, ale zato je velmi užitečná všude tam, kde je třeba okamžitý efekt. Antiseptické vlastnosti silice máty peprné spolu s jejím až zázračným působením jsou nepostradatelné při špatném trávení jídla a při léčbě střevních infekcí. Výrazně tlumí nadýmání a křečovité bolesti v trávicím ústrojí, zlepšuje trávení a příznivě ovlivňuje funkci žlučníku. Hodí se pro zvýšení chuti k jídlu. Při nachlazení povzbudí dýchání. Dávným zvykem bylo zakončit jídlo snítkou máty pro uklidnění žaludku. Moudrost tohoto zvyku prokázaly také vědecké výzkumy.
MENTOL vyvolává na kůži pocit chladu, působí slabě anesteticky.
Dráždivá a povzbuzující povaha mátové silice má tendenci nejprve tělo zahřát, ale celkově působí zchlazujícím a osvěžujícím dojmem, a to díky podráždění nervových zakončení pro vnímání chladu. Podráždění citlivých receptorů vyvolává pocit chladu, který je schopen překrýt nepříznivé podněty jako např. úporné svědění, snižuje sekreci sliznic.
Při psychické labilitě, revmatismu a při některých kožních onemocněních se osvědčily rovněž mátové koupele. Při onemocnění dýchacích cest a při plných dutinách se doporučují inhalace. Máta se používá také jako mírný stimulant nervové soustavy. Je vhodná při nízkém tlaku, závratích a špatném soustředění a paměti. Pomáhá při cestovní nevolnosti. Vdechovat ji můžete přímo z lahvičky, pro děti je vhodné nakapat pár kapek na oblečení.
Použití u zvířat:
Éterický olej z máty peprné je velmi aromatický a výrazný, proto ho při aplikaci zvířatům používejte vždy ředěný. Nemají jej většinou v oblibě papoušci, neměl by být aplikován mláďatům.
Jako součást přípravků ale poskytuje řadu svých prospěšných vlastností – tlumí křeče, bolesti, pomáhá při kašli, podporuje trávení a působí proti nadýmání. Pro chladivý efekt mentolu je vhodnou složkou masážních emulzí pro regenerační masáže po fyzické aktivitě, osvěží zvířata v letních vedrech.
Máta je známá svými repelentními účinky, proto je cennou součástí řady repelentních směsí éterických olejů a přípravků.
Recepty a doporučení:
Máta peprná má obrovský rozsah použití.
Mátový čaj povzbuzuje chuť k jídlu a je vhodný při poruchách trávení. Pomáhá při nadýmání, pálení žáhy, nevolnosti. Čaj je výborný, když je vám „těžko“ po tučném jídle. Připravený nálev lze pít 2-3krát denně. Při inhalaci tlumí nevolnosti a uvolňuje ucpaný nos.
Zápach z úst a zánět dásní: Máta je vhodnou bylinkou při zápachu z úst a v prevenci parodontózy. Její výtažky najdeme v mnoha pastách a přípravcích pro zubní hygienu. Nálev z máty peprné nebo směs bylin obsahující mátu, kloktáme alespoň dvakrát denně a občas vyplachujeme ústa.
· Nálev: Na jeden šálek použijte čajovou lžičku sušených listů nebo 5 čerstvých lístků. Zalijte vroucí vodou a 5 minut louhujte.
· Směs máty peprné, heřmánku a šalvěje:
Hrst směsi dáme do 0,5 litru studené vody a pak zahřejeme a necháme 5 minut velmi opatrně vařit. Necháme vyluhovat a přecedíme.
Mátová limonáda
1 šálek (230 g) cukru + 1 šálek (250 ml) vody + 1 šálek (250 ml) citronové šťávy
V malém hrnci uvedeme k varu vodu s cukrem a mícháme, dokud se cukr nerozpustí. Necháme vychladnout. Cukrový sirup smícháme s citronovou šťávou, sodovkou nebo minerálkou (1 litr) a přidáme mátové lístky (1/2 šálku). Podáváme s plátky citronu a s ledem.
Domácí využití:
Máta peprná působí jako přírodní insekticid. Vatové kuličky postříkejte olejem z máty peprné a položte ji k myším dírám. Vlhkým hadrem s několika kapkami máty peprné můžete otřít pracovní plochy. Odpudíte tím mravence a šváby.
Varování: Možný je vznik alergie na MENTOL, která může mít i velmi bouřlivý průběh. Zvláště děti jsou na mentol velmi citlivé, proto by se máta ani její silice neměla podávat malým dětem. Při kojení máta snižuje produkci mléka. Opatrnosti je také potřeba dbát při žlučníkových problémech, při horečkách a u epileptiků. Čaj z máty se nemá pít po dlouhou dobu ve velkém množství, příliš časté popíjení mátového čaje může vést k poruchám krevního obrazu. Při manipulaci s mátou mohou vzniknout kožní vyrážky a alergická podráždění.