Facebook Twitter YouTube E-shop Karel Hadek Aromafauna Aromaflora

Herbář

Bylin a surovin

HARPAGOFYT POLÉHAVÝ

HARPAGOFYT POLÉHAVÝ

Lidově „ďáblův dráp, čertův spár“

 

Harpagofyt je tradiční bylinou africké medicíny, kde je používaný jako vysoce účinný protizánětlivý prostředek při otocích různého původu, k utlumení bolesti a zánětu svalů, kloubů, zad a šlach. Mimo bolesti má také využití při poruchách trávení a při metabolických obtížích jater, ledvin, žlučníku a močového měchýře. Je považována za rostlinu první volby při bolestech pohybového aparátu, zvláště pak při chronických bolestech. Protože je velmi žádanou léčivkou, byla zařazena mezi chráněné rostliny a pro komerční účely se zakládají plantáže. Obsahové složky iridoidy jsou pojmenovány podle rodu mravenců Iridomyrmex, kteří tyto látky vylučují jako ochranný sekret při ohrožení. Kořen harpagofytu má článek v Evropském a Českém lékopisu a lze ho tak považovat oficiálně za léčivou bylinu.

Matečná rostlina: Harpagophytum procumbens
Sbíraná část: Hlíznaté kořeny (Harpagophyti radix) o váze až 500 g, po sběru se odstraňují primární kořeny a začerstva se krájí na malé kousky a suší se.
Čeleď: Pedaliaceae (sezamovité)

Výskyt: Roste v savanách jižní Afriky na písčitých půdách Kalahari a savanách Botswany, Namibie a Kapské provincie.

Popis: Harpagofyt je velmi hezkou rostlinou, jež je charakteristická vytrvalou plazivou lodyhou vyrůstající z hlízovitého masitého oddenku. Vytváří spíše přízemní poléhavý porost. Listy má šedozelené a nepravidelně dělené do několika laloků. Květy jsou žluté a fialové nebo celé fialové. Reaguje velmi citlivě na období sucha, kdy nadzemní část odumírá a přežívají jedině kořeny.

Obsahové složky: Iridoidy, esterově vázané s kyselinami SKOŘICOVOU a p-KUMAROVOU,
nejdůležitější jsou glykosidy HARPAGID, HARPAGOSID a PROGUMBID, PROKUMBOSID. Hlíza je bohatá na mono- a oligosacharidy s převahou STACHYÓZY. Dále obsahuje fenolické kyseliny a fenylpropanové glykosidy, aminokyseliny, flavonoidy, triterpeny (ursany a oleanany) a stopy HARPAGOCHINONŮ.

Použití:
Jihoafrické kmeny využívali léčivé účinky kořene při potížích se zažíváním, při kožních onemocněních, ale hlavně při bolestivých stavech vyvolaných artrózou, revmatem nebo dnou.
V tradiční medicíně je hojně používán v hojivých mastech při poranění či onemocnění kůže a sušený kořen se obecně aplikuje pro zmírnění bolestí. Evropské léčitelství dále drogu doporučuje při artritidě, dně, bolesti svalů, ústřelu, zánětu šlach, migréně, metabolických poruchách, při onemocnění ledvin, močového měchýře, jater a žlučníku a také jako digestivum.
Analgetikum a antiflogistikum zejména při akutní bolesti dolního úseku páteře, osteoartróze a degenerativních změnách pohybového aparátu.
Obsažený HARPAGOSID hraje důležitou roli v inhibici biosyntézy látek, které se podílí na degenerativním průběhu revmatických onemocnění. Od roku 1953, kdy se harpagofyt dostal poprvé do Evropy, vyšlo mnoho studií, které popsaly analgetické a protizánětlivé účinky a působení byliny proti artróze. Studie skutečně prokázaly terapeutické výsledky nejen u degenerativních onemocnění pohybového aparátu, ale také u bolesti v bederní části páteře.
Používá se při mírných zažívacích potížích, při nadýmání, plynatosti a ztrátě chuti.
Pro hořkou chuť drogy (nositelem je HARPAGOSID) stimuluje sekreci žaludečních šťáv, působí cholereticky a upravuje trávení.

Použití u zvířat:

Známé jsou nejen studie týkající se pozitivního efektu pro lidi, ale i pro zvířata. Je nepostradatelným doplňkem pro koně, psy i kočky s degenerativním onemocněním kloubů, vaziva a vazivových úponů, při bolestivých stavech nebo jako poúrazová a pooperační péče zejména pro koně. Ti jsou přeci chováni k tomu, aby podávali fyzické výkony. Na kostech, kloubech a šlachách to samozřejmě zanechává následky. Dávka činí cca 3 až 5, maximálně až 10 g/100 kg živé váhy na den. U revmatických a artritických potíží by mělo podávání trvat 2-3 měsíce, poté by se mělo na 2 měsíce vysadit a následně opět můžete podávat.
Stejně jako u lidí harpagofyt podporuje regeneraci po úrazech, ulevuje při bolesti svalů a zlepšuje tak životní komfort zvířete. Využíván je při akutní i chronické artritidě. Podpoří také regeneraci po fyzické námaze a při zánětlivých stavech. Podle studie publikované Univerzitou veterinárního lékařství ve Vídni nebyl u koní při podávání v doporučené dávce zaznamenán žádný negativní vedlejší efekt.

 

Harpagofyt pomáhá koním, kteří jsou vlivem bolestivých stavů odkázáni na podávání léků proti bolesti a s protizánětlivým účinkem (zejména nesteroidní antiflogistika). Ty mohou mít pro koně řadu vedlejších účinků (např. ulcerace v trávicím traktu, kolitidy, poškození ledvin, …). Účinné látky jsou detekovatelné v krvi za méně než hodinu po požití, tzn. účinek nastupuje poměrně rychle. Nebylo zaznamenáno žádné podráždění zažívacího systému.

Je třeba však chovatele upozornit, že používání harpagofytu při závodech by mohlo být považováno za doping.

Obdobný účinek má harpagofyt i u psů a koček a je součástí přípravků určených pro tato zvířata trpící bolestmi kloubů.

Recepty a doporučení:
Bylina se využívá ve formě suchého kořene nebo lihového extraktu.
Dávkování závisí na typu zdravotního problému, u bolestí záleží na typu bolesti.
Obsah komerčně vyráběných preparátů v Evropě se pohybuje v rozmezí 200-480 mg extraktu. Doporučená denní dávka pro analgetický a antirevmatický efekt odpovídá 4,6 g suchého kořene, což je ekvivalentem přibližně 50 mg HARPAGOSIDU. Práškovaná droga nebo extrakty se používají v přípravcích při revmatismu (max. 4 týdny) a jako antiemetikum, tedy proti zvracení (max. 2 týdny).


Varování: Není doporučována u kardiaků a hypertoniků nebo pacientů s nízkým krevním tlakem. Má antikoagulační efekt a hypoglykemický účinek. U diabetiků obvykle vyžaduje úpravu dávkování základních léků (inzulinu a perorálních antidiabetik). Někdy vyvolává zažívací potíže, jako je průjem, proto by se neměl užívat při chronickém průjmu, žlučových kamenech a zažívacích potížích. Zvyšuje sekreci kyseliny chlorovodíkové v žaludku, mohla by negativně ovlivnit žaludeční a dvanáctníkový vřed. Neměl by se užívat spolu s warfarinem či antacidy, dále s léky na arytmii a tlak bez doporučení lékaře. Neměl by se užívat alespoň 2 týdny před plánovanou operací.