Časopis

Principy působení stresu jsou u zvířat vyvinuty stejně jako u člověka. To, že stres může ovlivňovat významně naše zdraví, je prokázáno. Možná si ale úplně neuvědomuje, že se tento problém týká i zvířat…

Co je to stres?

Jedná se o obranný mechanismus, kterým tělo reaguje na negativní, pro něj ohrožující podmínky. Spouští se kaskáda reakcí, které mají za cíl zabránit poškození organismu. 

Stresorem může být zranění, nemoc či vnější podmínky v podobě nadměrného hluku, nepříjemného prostředí, kde je zvíře chováno, nevyhovující teplota, hygiena. I u zvířat může mít psychogenní příčiny, včetně těch sociálních (např. separace nebo naopak sociální konflikty, tlak a agresivita skupiny, ve které se nachází…). Zvíře může stresovat přeprava, návštěva veterináře, hospitalizace, neznámé prostředí, nekvalitní spánek, nepřirozené prostředí, kdy nemá šanci ke svému přirozenému chování. Pokud je stresován majitel, pravděpodobně bude stres přenášen i na jeho zvíře. I vnímání stresu je ale individuální, záleží na psychickém nastavení jedince. Jeho zvládání se dá ovlivnit tréninkem, zvíře se adaptuje. Některé studie ukazují, že např. závodní koně procházejí akutním stresem při závodě. Ukazatele kvality imunity však nebyly změněny a při správném zacházení se zvířata v chronickém stresu nenachází. Stres je v jisté míře nezbytnou součástí života, přirozeně stimuluje, nutí k adaptaci. Tento „pozitivní stres“ je nazýván také eustres. Pokud však překročí určitou míru, má na organismus negativní vliv a v jeho důsledku se mohou rozvíjet různá onemocnění.

Při akutní stresové reakci se tělo připravuje zachránit se stylem „flight or fight“ – bojuj nebo uteč. K tomu mu pomáhá aktivace metabolismu i hormonálního systému. Konkrétně je aktivována osa hypotalamus‑hypofýza‑kůra nadledvin, v důsledku čehož je zvýšena produkce kortizolu, tzv. stresového hormonu. Jeho úkolem je nastartovat metabolismus tak, aby mělo srdce, mozek a svaly dostatek potravy pro svou činnost. Je produkována glukóza, odbourávány bílkoviny a tuky.

Startuje se sympatikus a produkce adrenalinu, který stimuluje činnost srdce, zvyšuje krevní tlak, aby bylo dosáhnuto prokrvení svalů, srdce a mozku a byly jim tak dodávány živiny a dostatek kyslíku pro jejich činnost. Zároveň je omezena aktivita např. zažívacího systému, protože trávení v tomto okamžiku není přiřazena vyšší priorita.

Imunita je v akutním stresu stimulována, probíhá mobilizace některých buněk do krevního řečiště, jsou uvolňovány prozánětlivé cytokiny (molekuly sloužící pro komunikaci mezi buňkami). To má v této fázi pozitivní význam. Imunitní buňky „chápou“, že je tělo ve stresu. Mají na sobě receptory pro hormony a neurotransmitery, které se v této situaci uvolňují – vědí, co se děje a co mají dělat. Imunitní systém určitě nelze chápat jako odděleně fungující, jeho činnost je úzce provázána s ostatními orgánovými systémy.

Pokud stres trvá déle než 4 až 5 dní, považujeme jej za chronický. Dlouhotrvající produkce prozánětlivých cytokinů má dopad na činnost nejen imunitního systému… Mohou se rozvinout některá onemocnění, aktivují se latentní infekce, které tělo zatím zvládalo potlačovat. Imunitní reakce jsou pro organismus energeticky náročné, systém se časem vyčerpává a dochází k imunosupresi. I produkce glukokortikoidů potlačuje imunitu tím, že tlumí produkci cytokinů, snižuje aktivitu makrofágů a NK‑buněk, omezuje proliferaci lymfocytů. Výrazný vliv má chronický stres např. u koček při infekci FIP.

Průvodním jevem imunitních reakcí je produkce kyslíkových radikálů. Oxidační stres poškozuje membrány buněk, což opět dále poškozuje organismus. Typ imunity je přesunut spíše na stranu té protilátkové.

Následky dlouhodobého stresu:

• Snížení obranyschopnosti (imunosuprese), náchylnost k infekcím, nedostatečná postvakcinační odezva
• Zažívací potíže, žaludeční a duodenální vředy rozvíjející se vlivem nedostatečného zásobení sliznice. Dochází

k porušení ochranné vrstvy sliznice, narušení střevní bariéry, rozvíjí se záněty střev

• Snížený apetit
• Nedostatečný růst
• Pomalé hojení ran
• Reprodukční problémy
• Postižení močového systému vlivem nedostatečného zásobení ledvin
• Abnormální chování – stereotypické chování, nežádoucí značkování, sebepoškozování, agrese, letargie, excesivní olizování a žvýkání tlapek, nepřiměřená vokalizace…
• Kardiovaskulární systém je velmi citlivý na oxidační stres, trpí dlouhodobým vysokým krevním tlakem

Nekvalitní srst, rozvoj ekzematických reakcí

I kvalitním krmivem můžeme pomoci se zvládáním stresu. Důležitý je příjem antioxidantů pro posílení vnitřního antioxidačního systému. Nejvhodnější jsou antioxidanty přírodní, obsažené zejména v ovoci – bobulích, zelenině a bylinách.

• Polyfenoly – např. kyselina gallová podporuje přirozenou imunitu, snižuje produkci volných radikálů a zánětlivých cytokinů.

Nalezneme ji v zeleném čaji, jahodách či banánech. Quercetin je flavonoid, rostlinný pigment s rovněž výraznou antioxidační aktivitou. Objevíte jej v borůvkách, černém bezu, třezalce…

• Vitamíny – silným antioxidantem je vitamín C, vitamín E je pak výrazným ochráncem proti oxidaci tuků a ochraňuje tak buněčné membrány. Do imunitních reakcí je zapojen i vitamín Vitamíny skupiny B hrají důležitou roli při ochraně nervového systému.
• Minerály – jsou součástí enzymů, které bojují s oxidačním V tomto ohledu je zásadní příjem železa, zinku, selenu a manganu.
• Polynenasycené omega-3 mastné kyseliny – příjem kvalitních olejů s nenasycenými kyselinami je výrazným pomocníkem pro celé tělo. Mají protizánětlivé účinky, podporují kardiovaskulární a nervový systém, pozitivně působí na trávení.
• Probiotika a prebiotika – studie ukazují, že střevní mikrobiom je zahrnut do regulace stresu např. syntézou Kromě vlivu na emocionální stav má vliv na kvalitu spánku a příjem potravy. Volte nejlépe probiotika vyvinutá pro daný druh zvířete.

Adaptogeny

Adaptogen je označení pro přírodní produkt, název vyjadřuje schopnost  podporovat  obranyschopnost,  posilovat  fyzickou i duševní vyrovnanost a pomáhat organismu vyrovnávat se se zátěží a negativními vlivy, ať už se jedná o stres, zranění nebo nemoc, rekonvalescenci po operačních zákrocích, infekce nebo klimatické vlivy. Obsažené složky dokážou regulovat hormonální, imunitní i nervovou činnost. Pomáhá při celkovém vyčerpání, únavě a slabosti organismu. Může zrychlovat regeneraci organismu po výkonu. Příroda nabízí takových surovin celou řadu, jejich prospěšnost je prokázána i u zvířat… Samozřejmě i u přírodních složek musíme zvažovat vedlejší účinky v souvislosti s případně probíhajícím onemocněním. U koní a psů jsou prokázanými adaptogeny např. ženšen, eleuterokok ostnitý, schizandra či houby cordyceps nebo reishi. Je jich ale mnohem více!

Ženšen skvěle podporuje dýchací a trávicí systém, u koní je používán při RAO. Cordyceps znali již ve starověké Číně, je používána zejména pro podporu močového systému. Lékořice působí hepatoprotektivně (podporuje činnost jater), pomáhá ochraňovat trávicí systém. Reishi je považována za hepatoprotektivní, využívá se při alergických reakcích.

ELEUTEROKOK OSTNITÝ

‑ Zvýšení odolnosti proti respiračním infekcím šířícím se ve skupinách, v případě onemocnění má infekce lehčí průběh.

‑ Celkově stimulační vliv na imunitní systém, zřejmě díky obsaženým polysachyridům a eleutherosidu. Saponiny jsou zodpovědné za antioxidační efekt.

‑ Podpora činnosti nervového systému, vhodný při stresu a depresích

‑ Kognitivní funkce – zlepšení paměti a schopnosti soustředění

‑  Protizánětlivý

‑ Mezi hlavní účinné složky patří eleutherosid a syringin, dále saponiny, lignany, kumariny a flavonoidy.

‑  Podpora závodních a fyzicky pracujících zvířat

MVDr. Alena Vaníčková, Ph.D.