Časopis

Podíváme-li se do historie péče a pěstování pokožky, můžeme konstatovat, že jak živočišné, tak i rostlinné oleje byly od nepaměti nedělitelnou součástí kosmetických procedur. Důvody jsou naprosto logické a jsou minimálně dva. Tím prvním je fakt, že kyselý hydro-lipidový ochranný plášť pokožky člověka má příbuzné chemické složení jako rostlinné oleje. V jeho složení najdeme jak triglyceridy, tak i vosky. Tím druhým je skutečnost, že až do příchodu průmyslové revoluce lidé nic jiného než rostlinné a živočišné tuky k dispozici neměli. S příchodem průmyslové revoluce došlo k rozvoji chemického průmyslu, což umožnilo vznik průmyslové výroby kosmetických přípravků. Chemici zvládli izolaci a čištění minerálních olejů původem z ropy. Jejich výhodou, bohužel jednostrannou, tedy jen pro průmysl, je skutečnost, že nežluknou.

Minerální oleje ropného původu mají od kožních tuků odlišné chemické složení, nelze je označit jako fyziologické. Po původním nadšení se znova hlásí o slovo doba se zájmem o kosmetické výrobky z přírodních surovin. Z etických důvodů jsou čím dál tím méně používány tuky živočišného původu, v nabídce kosmetických surovin se objevují i některé dříve téměř neznámé rostlinné oleje. To se týká i jojobového oleje, který patří v kosmetice k těm mladším.

Označení olej získala tato surovina jen díky skutečnosti, že při běžné pokojové teplotě nemá pevné skupenství, jak je u vosků běžné. Tekutost jojobového oleje/vosku při pokojové teplotě je dána oproti voskům rozdílnou molekulární strukturou. Jojobový olej není směsí triglyceridů jako ostatní oleje, ale esterů vyšších mastných kyselin s nenasycenými vazbami. Přestože označení jojobový olej je z chemického hlediska chybné, vžilo se a je naprosto běžně akceptováno a používáno. Pokud dáme tento tekutý vosk do lednice, při teplotě kolem +7 °C nám ztuhne.

Chemicky je velice stabilní, neoxiduje, tedy nežlukne jako běžné oleje. Z tohoto pohledu je prakticky neomezeně trvanlivý. Je znám test provedený v USA, kdy byl olej skladován celé čtvrtstoletí a následně bylo analyticky prokázáno, že je naprosto v pořádku. Získává se z pouštní rostliny jojoby (Simmondsia chinensis), kterou dobře znali již původní obyvatelé Ameriky a vzhledem k vynikajícím léčebným účinkům ji také široce používali. Ke „znovuobjevení“ jojobového oleje však došlo až v sedmdesátých letech minulého století. Vzhledem ke skutečnosti, že v roce 1971 vstoupil v USA v platnost zákaz dovozu velrybích olejů, byla horečnatě hledána náhrada za vorvaňovinu  coby vhodnou kosmetickou surovinu. Byla nalezena právě v jojobovém oleji. V této době pak začal sběr plodů z divoce rostoucích keřů a následné vysazování a průmyslové pěstování jojoby.

Je potěšitelné, že v době permanentně se zhoršujících existenčních podmínek byla nalezena cesta, jak zabránit vyhubení vorvaňů jen kvůli pomíjivé lidské kráse. Uvádí se, že pojmenování  je pravděpodobně odvozeno od indiánského pojmenování Jojowi. V současné době se tato zajímavá rostlina pěstuje nejvíce v Severní a Jižní Americe, dalšími důležitými producenty jsou Izrael, Španělsko, Indie, Austrálie a severní Afrika. Jojobě se výborně daří především ve slunečných a suchých pouštních oblastech, kde často bývá jediným zástupcem rostlinné říše. Z tohoto pohledu je i následný sběr plodů velice náročný. Olej, který se ze semen získává lisováním za studena, patří na trhu k těm dražším. Daná cenová hladina je dána i skutečností, že keř potřebuje šest let růstu, než začne plodit.

Široké použití jojobového oleje jak v kosmetice a průmyslu i náročnost jeho produkce jsou důvodem, proč poptávka po něm stále narůstá a občas i převyšuje nabídku. Široké využívání jojobového oleje v současné kosmetice nelze chápat jen jako módu. Vykazuje totiž některé jedinečné vlastnosti, kterými se jiné oleje rozhodně pochlubit nemohou. Použití jojobového oleje v recepturách přispívá k prodloužení jejich expirační doby. V jistém slova smyslu jej lze označit i jako nutnost, která by v dobrém kosmetickém přípravku neměla chybět, neboť v produktech mazových žláz člověka se krom dalších složek nachází i cca 25 % vosku. Jojobový olej má vynikající roztíratelnost a díky svým hojivým účinkům je oblíben v přípravcích na ošetřování aknózní  pleti. Lze jej označit i jako antialergenní a je vhodný pro všechny typy pokožky. Jeho výborné „hloubkové“ působení reguluje velice dobře hydrataci pokožky. Díky jeho působení se pokožka stává vláčná a hebká. 

Při dlouhodobějším použití, hlavně v době zvýšené sluneční intenzity, působí jako prevence vzniku vrásek. Jojobový olej vykazuje přírodní ochranný faktor před UV zářením na úrovni cca 4. Olej je použivateli všeobecně velice pozitivně hodnocen. Bez nadsázky jej lze použít jako excelentní složku při pěstování pokožky celého těla. Neměl by chybět v masážních a regeneračních olejích. V kosmetických salonech nabízí své použití pro profesionální regenerační ošetřování pokožky obličeje. Chemická stabilita jej předurčuje k použití v péči o vlasy. Několik kapek jojobového oleje aplikovaných do mokrých umytých vlasů zaručuje hebkost, jemnost a přirozený lesk. Na závěr již jen zajímavost, která může vést výhradně v zimních měsících ke zbytečným reklamacím. Vzhledem k mrazivému počasí se stává, že přípravky s vysokým obsahem jojobového oleje změní během přepravy skupenství a v lahvičce je po doručení místo olejové tekutiny „beton“. Řešení je jednoduché. Lahvičku necháme potřebný čas temperovat při pokojové teplotě, než dojde znova ke zkapalnění.

Karel Hadek