Časopis

Jedním z častých dotazů, které se stále opakují, je i otázka vlivu slunečního záření na lidské zdraví. Přestože máme zimní období, nutno konstatovat, že sluníčko je již zase na cestě k nám a nebude dlouho trvat, nabere na síle a bude nás zvát na jarní procházky a později i provokovat k odhalování tělesných schránek. Jak jsem již mnohokráte zmínil, sluneční záření je doslova „lék“, u kterého je nutné dbát na řádné dávkování. Pokud ho máme nedostatek, může se projevovat psychickými, či i tělesnými problémy. Kožní záležitosti samozřejmě patří mezi ně. Nelze se divit, že značná část populace s kožními problémy se na příchod slunce těší jak na boží smilování. Protože nadmíra příjmu čehokoli „dobrého“ nic dobrého nevěstí, přísloví, že všeho moc škodí, má i zde svoje pevné místo. Jedním z pozitivních účinků slunečního světla, jež obsahuje UV ‑B záření, tedy opalování, je i tvorba vitamínu D3. Nutno zmínit, že tento vitamín přijímáme i se stravou. Má to ale jeden háček. Je téměř nemožné jeho tělesnou potřebu pokrýt pouze stravou. Sice jsou zde potraviny, které jsou celkem bohatým zdrojem vitamínu D, jako příklad bych uvedl ryby s vysokým obsahem tuku (losos, tuňák, treska a její játra). Bohatá na vitamín D jsou i vejce a také mléko, byť u mléka obsah kolísá a v zimním období, kdy tento vitamín potřebujeme nejvíce, je obsah vitamínu D nižší. Mezi vitamíny má vitamín D3 zvláštní postavení, funguje totiž i na hormonální úrovni. Jedním z mnoha poslání vitamínu D3 je regulace draslíku a fosforu v těle. Vzpomínám si, že již za mého mládí jsem dostával (značně nechutný) rybí tuk s argumentací, že je to dobré na „silné“ kosti a proti křivici (Rachitis). Na základě vědeckých poznatků, kterých permanentně přibývá, lze konstatovat, že vitamín D je daleko důležitější, než se dříve předpokládalo. Tento doslova sluneční vitamín navíc funguje v organizmu jako hormon, má vliv na tvorbu enzymů. Taktéž se účastní různých procesů látkové výměny, jež v těle probíhají. Vitamín D3 se účastní jak na tvorbě serotoninu, tak i dopaminu. Nelze se divit, pokud v zimním (na sluneční záření chudém) období navštěvuje mnohé někdy „jen“ špatná nálada, jiné pak dokonce i deprese.

Dostatek vitamínu D3 je též důležitý pro svalovou hmotu, při nedostatku se mohou dostavovat svalové křeče způsobené nedostatkem draslíku v tkáni. Důležitou roli má vitamín D3 v imunitním systému, jehož schopnosti výrazně posiluje. Je schopen být nápomocný zlepšené termoregulaci, a chránit tak před projevy nastydnutí, jakož i posiluje imunitu a je schopen zastavit množení chřipkových virů i různých bakterií tím, že má vliv na aktivitu T ‑lymfocytů. Obzvláště v zimních měsících se projevuje nedostatek vitamínu D, kdy díky vzácnosti slunečního záření není dostatečně vytvářen. Sluneční záření je nezbytně nutné, aby došlo k vytváření prekurzoru vitamínu D3 z cholesterinu v pokožce. Tento provitamín je následně v játrech a ledvinách přeměněn na aktivní hormon.

Vitamínu D3 se přisuzuje i schopnost chránit před astma. Dalším jeho pozitivem je, že zvyšuje celkově výkon, zatížitelnost organizmu, je tedy důležitý protistresový faktor. Poslední výzkumy dokazují, že slouží jako důležitá prevence rakoviny, že brání rozvoji některých rakovinových nádorů. Hlavně pak rakoviny prsu, vaječníků, dělohy, tlustého střeva, prostaty. Spíše jako příjemnost, pro mnohé velice zajímavou, bych uvedl, že vitamín D3, dar slunečního záření, je vynikající pomocník i při špatném prokrvení končetin, tedy rukou a nohou. Skutečnost, že optimalizuje činnost imunitního systému, je důležitý poznatek hlavně u tzv. autoimunitních nemocí. A těch jakoby přibývalo geometrickou řadou. Význačnou roli má vitamín D3 v prevenci diabetu, neboť reguluje produkci inzulínu. Pozitivní vliv má vitamín D3 i na srdeční činnost a optimalizaci krevního tlaku. Opomenout nelze ani jeho aktivní účast na detoxikaci organizmu. Vitamín D3 je složka, která je v organizmu nesmírně důležitá, nabízí jedinečnou ochranu proti celé řadě různých onemocnění. Jeho nedostatek naopak podstatně zvyšuje riziko výskytu nemocí, které jsem výše zmiňoval. Dále stojí za zmínku i kožní nemoci, u nich je celkem znám pozitivní terapeutický účinek slunečního světla. Rád bych připomněl nejen lupénku, ale i další mnohé kožní problémy a choroby, které právě v období chudém na sluneční záření projevují svoji zvýšenou aktivitu, zatímco vlivem slunečního záření se stav podstatně zlepšuje, někdy dokonce přechází do latentního stadia. Aniž bych si činil nárok na uvedení všech pozitivních účinků slunečního záření, a tedy i vitamínu D3 na lidský organizmus, lze konstatovat, že přiměřené opalování je nejen vhodné, ale i nutné jako ochrana zdraví, či jinak jako vynikající prevence onemocnění. Ke zcestným informacím, či ještě lépe dezinformacím, které jsou neustále šířeny přes různé sdělovací prostředky, lze jen dodat, že jen dokazují, že lidská hloupost má hluboké kořeny a proklatě velkou setrvačnost. Bohužel svoji fi nanční polévečku si zde ze zištných důvodů přihřívají i výrobci různých ochranných prostředků před UV ‑zářením s vysokými ochrannými faktory. A tak se na nás z reklam usmívá UV ochrana s nesmyslnými faktory, které nám pak v přepočtu umožňují pobývat na slunci od 25 do 50 hodin denně! Že tato „takykosmetika“ mění nefyziologicky spektrum dopadajícího světla, že brání tvorbě vitamínu D a nepřímo takto zhoršuje funkčnost organizmu, s tím si reklama hlavu neláme, koneckonců zadaným úkolem bylo zvýšení prodeje, nikoli informovanosti. Jako tragédii považuji, že se mezi těmito dobrodruhy nachází i značné množství akademicky vzdělaných (spíše však zanedbaných) „takéodborníků“. Bohužel žijeme ve společnosti, kde mnohým není proti srsti vydělávat peníze na lidském neštěstí. Ono je jednodušší pomlčet o toxické chemii ve stravě, o používání nefyziologických prostředků na mytí a ošetřování pokožky,zhoršování životního prostředí, tedy věcech, které sice povětšinou momentálně nic nezpůsobí, ale z dlouhodobého hlediska se jejich negativní účinky hromadí a sčítají. Důsledkem je zhoršující se zdravotní stav populace jako takové a role viníka je v honbě za penězi podsunována sluníčku. Léčebné účinky slunečního záření jsou zamlčovány, nejspíše jen proto, že slunce není produktem farmaceutického průmyslu a na opalování (zatím) nelze nic vydělat, zatímco nedostatek slunečního záření a tedy vitamínu D3 doslova nahání lidi do ordinací lékařů a následně i lékáren, tedy specifi ckého obchodního řetězce farmaceutického průmyslu.

Pokud se vrátíme zpět do historie člověka, zde je nejen možné, ale i nutné vrátit se hodně daleko, nějakých 150.000 generací, musíme konstatovat, že člověk se vyvíjel v přírodě jako její součást. Bez chemie ve stravě, bez znečištěného životního prostředí, bez chemické očisty pokožky. Dokonce i bez opalovacích prostředků. Potom se stačí poohlédnout zpět jen několik desítek let na vývoj nemocí, které lze označit jako důsledek našeho nového životního stylu. Zde není ani tak třeba vědeckých poznatků, jako spíše selského rozumu. Nechci tvrdit, že před 100 lety neexistovala rakovina pokožky, ale tehdy byla okrajovou záležitostí. A dnes? Od doby, kdy byly tenzidy, tato dle mého antikosmetika, zavedeny do běžného používání, rakovina pokožky doslova bují. Samozřejmě vliv mají i různí, pro běžného spotřebitele „neviditelní“, škůdci ve formě chemických složek v potravě a lécích. Mnohé z těchto chemických látek poškozují sice pomalu, ale přímo, zatímco jiné mohou být fototoxické, tedy chemicky reagují teprve až po kontaktu s UV ‑zářením. Krom potravin se vyskytují velice často v lécích. A pokud se tak stane, téměř nikdo nevaruje před těmito jedy, ale ve varováních před sluníčkem se všichni předhánějí. Nelze se divit, že za dané situace značná část populace trpí na chronický nedostatek vitamínu D3 se všemi zdravotními důsledky. Při jeho nedostatku jsou některé tělesné funkce nedostatečné, projevují se nespecifi ckými problémy, později špatnou funkčností orgánů a konečně i nemocemi. Názory na denní potřebu vitamínu D3 se velice různí. Lze vycházet z faktu, že zvýšenou spotřebu mají vegetariáni, těhotné ženy a kojící matky a dále pak lidé s věkovou hranicí nad 50 let. V mnoha případech může být nedostatek podporován i používáním některých léků. Doporučované denní maximální dávky vitamínu D3 kolem 1.000 IU (mezinárodní jednotky), lze označit jako značně nedostatečné. Přesto se na etiketách musí uvádět zcela nesmyslné varování, že tato dávka nesmí být překročena. Zajímavý je i poznatek, že u vitamínu D3 prakticky předávkování nehrozí. V nějakém odborném časopise jsem před časem četl, že i dávky kolem 50.000 IU nevyvolávají žádné negativní vedlejší účinky. I přes uvedená pozitiva i zde doporučuji každému, kdo by, byť potenciálně, mohl mít problémy s nedostatkem vitamínu D, aby si nechal jeho aktuální hodnoty defi novat laboratorně. Jenom tak lze nejen zjistit defi cit, ale i stanovit optimální individuální doplňkové denní dávky. Pro úplnost bych rád ještě uvedl, že vitamín D je rozpustný v tuku a tělo je schopno si vytvářet zásoby na nějakou dobu. I proto považuji za vhodné spíše nechat pokožku, aby jej vytvářela v dostatečném množství na sluníčku sama. Doplňovat jej s vhodnou potravou hlavně v zimních měsících a jen ve stavu nouze nejvyšší jej přijímat ve formě potravinového doplňku. Ve chvíli, kdy lobuji pro opalování, nutno zmínit, že mezi opalováním a grilováním vidím podstatný rozdíl. Na sluníčku je vhodný i prospěšný pobyt do prvního zjistitelného začervenání pokožky.

Karel Hadek