Časopis

Skořici jistě netřeba dlouze představovat. Je všeobecně známa jako velice příjemně vonící koření. Její exotická, dráždivá a teplá vůně jako by ji předurčovaly pro použití v zimním období. V tom by bylo možné spatřovat jeden z důvodů, proč vůni skořice vnímáme jako typickou vánoční vůni.

Její latinský název Cinnamomum ceylanicum již sám napovídá o původu nejznámějšího druhu skořice. Ceylon je název ostrova na němž se nacházel i stát Ceylon, ale roku 1972 došlo k přejmenování na Srí Lanka. Stejně kvalitní skořice pochází taktéž z Madagaskaru. Skořicovník je pěstován i v dalších asijských zemích. Známá je také čínská skořice (Cinnamomum cassia), ale tento druh není tolik ceněn a lze ho označit za kvalitativně druhořadý.

Skořice je oloupaná a usušená kůra z mladých výhonků těchto stromů. Rozemletím na prášek získáváme zmiňované koření, parní destilací pak éterický olej. (Jen pro úplnost uvádím, že /levný/ skořicový olej se také vyrábí ze skořicového listí, ale má podstatně jiné složení než OLEJ Z KŮRY SKOŘICE. Vzhledem k vysokému obsahu eugenolu svou vůní daleko více připomíná hřebíček než skořici. Tento olej není v naší nabídce). Nutno podotknout, že skořice je v zemích tradičního pěstování součástí lidového léčitelství, kde v různých formách slouží ponejvíce k prohřívání těla.

Skořicový olej patří k těm nejteplejším v aromaterapii. To je dáno vysokým obsahem skořicového aldehydu. Právě zmíněná biochemikálie je taktéž důvodem, proč mnozí autoři tento olej z použití v aromaterapii vylučují. Myslím, že neprávem a ku škodě aromaterapie. Stejně jako v kuchyni při pečení je základem pečiva mouka, nikoli skořice sama, pak i v aromaterapii s ní nutno zacházet velice šetrně... Jako s kořením.

Lze jej použít v nízkých koncentracích (nejlépe do 0,5%, hranice 1% by neměla být překračována) do různých masážních prokrvujících preparátů, téměř výlučně ve směsích s dalšími éterickými oleji. Preparáty se skořicovým olejem výborně prohřívají, uvolňují svalovou ztuhlost a zmírňují svalové bolesti i bolesti kloubů a napomáhají regeneraci tkáně. Skořicový éterický olej tak aktivuje metabolismus a zlepšuje látkovou výměnu.

Jeho schopnost prokrvit a prohřát jistě ocení mnozí z těch, kteří si stěžují na stále studené nohy (natírání nohou THERMO-BALSAM). Tento preparát se pak osvědčil i u různých projevů revmatizmu. Skořicové preparáty aktivují krevní oběh, a lze je tudíž označit za výborný životabudič. Vřele jej doporučuji těm dříve narozeným, jeho povzbuzující účinky např. v kombinaci s rozmarýnem, pepřem a jalovcem zvyšují chuť do pohybu a napomáhají očistě organizmu. Použití těchto preparátů ve večerních hodinách nelze doporučit, vnímavým jedincům by se mohlo stát, že po nich několik hodin neusnou.

Skořicový olej lze jen a jen doporučit pro aromatizaci obytných prostorů. Takto se mohou vyhnout jeho dermální dráždivosti ti, kteří by ho na pokožce nesnesli. Je jedno, zda použijeme aromalampu, zvlhčovač na radiátoru, či jej nakapeme jen na kousek bavlny či buničiny a necháme volně odpařovat. Kromě vánočně provoněného obydlí a duševní pohody, již pomáhá navodit, nám skořicový olej díky svému složení poslouží i jako spolehlivý bič na různé aerobní mikroorganismy.

Skořice je, jak už jsem se zmínil, široce používána jako koření. Jejích léčebných účinků se však příliš nevyužívá. Skořice má velmi pozitivní účinek na trávicí trakt. Její antimikrobiální účinky se nevyhýbají ani plísním, které se mohou v trávicím traktu nacházet. Taktéž ji lze použít při průjmových onemocněních a působí i proti nadýmání.

Prokrvující účinky skořice se pak projevují i zlepšenou schopností rozkládat tuky. Tato „tuková“ aktivita má pozitivní vliv i na snižování hladiny cholesterolu v krvi. V neposlední řadě nutno zmínit, že taktéž podporuje tvorbu enzymu trypsinu, který se podílí na trávení.

Dezinfekční, antimikrobiální účinky spojené se schopností prohřát organismus lze označit i jako velice účinnou pomoc při léčbě nachlazení. Zde lze skořici doporučit jako součást bylinkových čajů. Pití čajů se skořicí je také vhodné při onemocněních močových cest. 

Taktéž pro diabetiky je používání skořice velice zajímavé, neboť snižuje hladinu cukru v krvi. 

Chemické složení skořice z ní činí také jedinečný antioxidant. Tím chrání naše tělesné schránky před možným vznikem volných radikálů.

Skořici lze označit za naprosto bezpečnou drogu. Vyhnout by se jí měly jen těhotné a kojící ženy pro její silně povzbuzující a prokrvující účinky. Tyto účinky naopak přijdou vhod ženám s menstruačními problémy. Urychluje nástup menzesu, snižuje bolestivost a pravidelné používání může mít pozitivní vliv i na jeho pravidelnost. Též jsou známy schopnosti skořice mírnit velmi nepříjemné, průvodní klimakterické potíže.

Díky jejím všeobecně povzbuzujícím účinkům ji lze doslova označit za vnitřní „mikrosluníčko“. Nechci tvrdit, že podporuje či aktivuje i tvorbu serotoninu, ale právě v období chudém na sluneční záření není právě málo těch, kteří trpí, šetrně vyjádřeno, špatnou náladou, silnější projevy lze označit jako deprese. Zřídkavé nejsou ani bolesti hlavy. Není bez zajímavosti, že i v těchto případech je právě teplá, voňavá vánoční skořice jedinečným pomocníkem.

Co se užívání skořice týče, éterický olej bych k vnitřnímu používání hlavně u laiků nedoporučoval. Riziko nesprávného použití či předávkování je zde příliš vysoké. Jako maximální jednotlivou dávku lze doporučit 2 kapky. Ty pak lze aplikovat až 3x denně. Vzhledem k vysoké dráždivosti skořicového oleje jej nelze nakapat „přímo do úst“, ale je nutné jej nejprve rozředit. Jak alkohol tak i med, které bývají velmi často doporučovány nelze akceptovat, neboť jejich rozředěním vodou se skořicový olej může uvolnit a dráždit. K ředění skořicového oleje lze tedy doporučit buď nějaký ten rostlinný olej (který je běžně k dispozici v každé kuchyni) v množství jedné čajové lžičky, či šlehačku. Šlehačky pak doporučuji vzít více, nejlépe polévkovou lžíci. Za účelem snížení možné dráždivosti skořicového oleje doporučuji jej přijímat až po jídle. Upozorňuji, že ne každý skořicový olej má dostatečnou kvalitu pro vnitřní použití. Z našich ji zaručeně splňuje éterický OLEJ Z KŮRY SKOŘICE s objednacím číslem 4070.

Zvýšenou pozornost tedy budeme věnovat samotné skořicové kůře, a tuto formu také přednostně používat. A to ať celou, či rozemletou na prášek. Především z praktických důvodů bych upřednostňoval skořici mletou. Maximální denní množství jsou zhruba 4 gramy. To odpovídá přibližně jedné, mírně navršené čajové lžičce. Mírně navršená mocca lžička pak představuje něco kolem 2 gramů. Kromě běžného použití skořice v pečivu ji lze využít jako „koření“ např. při výrobě různých čajů. K šálku ovocného či černého čaje lze přidat množství zhruba 0,5 - 1 g skořicového prášku. Já sám jsem si oblíbil – jak jinak to nazvat než „vánoční“ kávu: Do šálku čerstvě připravené kávy přidám skořici a rozmíchám. Množství je velmi individuální, od aromatizující „špetky“, až po terapeutický cca 1 g. Samozřejmě, že vynalézavosti se meze nekladou. Skořice másvé místo ve „svařáku“, zavařeninách, lze ji přidat i do grogu.

Vzpomínám si, že jeden můj dávný přítel přidával skořicové rolky myslím že do rumu či vodky, a chlubil se „chutnými exotickými“ nápoji z daleké ciziny. A když manželka peče jablečný závin, s rozinkami, ořechy a samozřejmě se skořicí... ...na datum nekoukám, a vždy mám Vánoce.

Karel Hadek