Časopis

Tento článek má vlastně svůj původ v poradně. Přesto, že firemní poradna slouží výhradně kosmetickému a zdravotnímu poradenství, nezřídka se stává, že přichází i dotazy, z nichž je zřejmé, že tázající si poradnu plete se vzdělávacím zařízením.

A tak dostanu třeba nikoli dotaz, ale požadavek, abych dotyčné dámě, jež má na zahrádce levanduli, napsal, jak si z ní vyrobí levandulový krém. Nezbývá než se omluvit, že nejsem schopen psát v mailu odpovědi, jež by svým rozsahem byly spíše na knižní vydání. Poslední dobou, důvod nechápu, mi přichází hodně dotazů na téma emulgátory v kosmetice. Tím posledním „hřebíčkem do rakve“ byl dotaz paní Jany M., proč dáváme do kosmetiky emulgátory, když na internetu četla, že jsou škodlivé. Co odpovědět… Bohudík máme demokracii, a tak každý má nejen právo psát co chce, včetně absurdit, stejně tak nás nikdo neomezuje v jejich čtení. Jedna věc mi však zůstává tajemstvím. Nechápu, proč se paní Jana M. ptá mě a nikoli autora onoho bludu.

Emulgátory jsou látky nezbytně nutné nejen v samotné kosmetice, ale koneckonců i sám největší tělesný orgán, tedy pokožka, vytváří v rámci fyziologických procesů mastný povrch. Ten je tvořen nikoli jen tuky, ale emulzí. Emulze vzniká, jsou‑ li přítomny emulgátory, které spojí jinak nespojitelné. Povídání o emulgátorech je součástí kurzů Aromaterapie. Ne každý však tyto kurzy navštíví, proto bych čtenáře - zájemce rád seznámil s touto technologickou složkou prostřednictvím těchto řádků. Začneme asi v kuchyni. Pokud chceme připravit majonézu, potřebujeme k tomu vaječný žloutek a olej. Vaječný žloutek obsahuje vysoký podíl lecitinu a ten je znám svými emulgačními schopnostmi. Nejen v tomto případě, ale i při výrobě krémů potřebujeme „pomocníka“, který nám bude držet pohromadě dvě složky, které se běžně vzájemně nemísí, tedy vodu a tuky. Odborně lze konstatovat, že se jedná o látku, jež snižuje povrchové napětí na rozhraní dvou nemísitelných složek, a umožňuje tak jejich stabilní spojení. Látek, které snižují povrchové napětí, jsou známy stovky, pokud ne tisíce. Bohužel, až nezdravě často se stává, že jsou házeny do jednoho pytle a označovány jako tenzidy. S tím nelze než nesouhlasit. Důvod je zcela jednoduchý.

Naprosto odlišné vlastnosti různých látek, které ono povrchové napětí snižují. Pokud by tomu tak bylo, vejce by nebylo vejce, ale tenzidový dar od slepic, mléko by nebylo mlékem, ale bílý tenzidový nápoj, a dokonce matky by kojence nekojily, ale „tenzidovaly“. Základní vlastnosti látek snižujících povrchové napětí jsou definovány tzv. hydrofilně‑ lipofilní rovnováhou, zkráceně hodnota HLB. Zkratka pochází z angličtiny „Hydrophilic – Lypophilic – Balance“. Pokud je HLB hodnota nějakého materiálu 0, jedná se o složku, která se s vodou v žádném případě nesmísí. Jako příklad orientovaný na praxi bych uvedl například vosk sloužící k ochraně laku aut. Úkolem zmíněného vosku je chránit lak automobilu před vlhkostí tím, že odpuzuje vodu. Při HLB hodnotě 1 až 8 máme emulgátory, které jsou rozpustné v tucích a vytváří emulze voda v oleji (V/O).

Zde považuji za vhodné podotknout, že HLB hodnota kožních emulgátorů se pohybuje kolem čísla 4. Ideální kosmetické prostředky na pěstování pokožky by se měly pohybovat na této úrovní. Jako vhodné, ve vztahu k HLB hodnotě, však lze označit všechny emulgátory s hodnotou 1 až 8. Látky s hodnotou HLB 9 až 20 též označujeme jako emulgátory. Jsou však na rozdíl od předchozích rozpustné ve vodě a vytváří emulze olej ve vodě (O/V). Tento typ emulzí lze používat v některých speciálních preparátech, pro běžné pěstování pokožky bych je označil jako nevhodné. Důvod je zcela jednoduchý. Po celý život, 24 hodin denně, je pokožka chráněna emulzí typu V/O. Emulze typu O/V, hlavně potom ty s vysokou HLB hodnotou se po aplikaci na pokožku smísí s kožní emulzí, navýší její HLB hodnotu a způsobují vysoušení pokožky. Zářným příkladem jsou tzv. hydratační krémy. Jejich vysoká HLB hodnota narušuje přirozenou kožní emulgaci, hygroskopické složky v hydratačních krémech odebírají vodu z podkoží a na jejím povrchu jí váží na sebe nikoli na pokožku. Povrch pokožky je tedy udržován vlhkým za cenu dehydratace spodních vrstev kůže. Následují látky s hodnotou HLB 21 až 30. Za celou dobu, co se zabývám kosmetikou, jsem se s nimi v tomto oboru nesetkal. Dle informací, které mám k dispozici, jsou označovány jako průmyslová smáčedla a jejich využití je v textilním průmyslu. Jsou rozpustné ve vodě a samozřejmě vytváří emulzi O/V. Teprve pokud je HLB hodnota vyšší než 30, můžeme mluvit o tenzidech. Díky jejich agresivní schopnosti rozpouštět tuky je nacházíme v čisticích prostředcích, jako jsou prášky na prádlo, přípravky na mytí nádobí, oken a podobně. Zde bych proti jejich používání neměl zásadní námitky, pokud jsou následně v přírodě dobře odbouratelné. Bohužel pravidelně jsou používány i v kosmetice. Pěny do koupele, sprchovací gely, tekutá mýdla, šampóny, ba dokonce i pěnivé zubní pasty, či milé čtenářky, pozor, mycí přípravky pro účely intimní hygieny.

Je notoricky známo, že pokožku při dlouhodobém používání vysouší, dráždí sliznice, svým chemizmem narušují symbiotickou mikroflóru a jsou po letech používání zdrojem ať již kosmetických problémů, či dokonce i kožních onemocnění. Z mého pohledu se mi příčí takovéto výrobky označovat jako kosmetiku. Že se jedná o časovanou bombu, svědčí i značné množství dotazů, týkajících se od suchosti pokožky až po šupinatění, či svědivost, které pravidelně dostávám do poradny. Vraťme se ale zpět k emulgátorům. Jak jsem se již výše zmínil, je jich opravdu obrovské množství. Od doslova chemických až po ony, tzv. „zelené“ emulgátory. Zde se omlouvám, termín zelené jsem opravdu nezavedl já. A tak i žlutý vaječný žloutek lze označit za „zelený“ emulgátor. Rostlinný olej jistě nikomu představovat nemusím, neznám kuchyni, kde by nebyl přítomen. Jak známo, rostlinné oleje se skládají z tzv. triglyceridů, tedy molekuly glycerínu, na kterou jsou navázány tři mastné kyseliny.

Pro chemiky není velkým problémem jeden či dva řetězce mastných kyselin odbourat. Při odbourání jednoho řetězce vznikne nová látka, diglycerid, která má vlastnosti emulgátoru V/O. (grafika) Při odbourání dvou řetězců mastných kyselin vzniká monoglycerid fungující jako emulgátor O/V. (grafika) Snad jen jako zajímavost, která se týká právě výše zmíněných emulgátorů, bych uvedl, že jsou vhodné pro použití nejen v kosmetice, ale velice často je používá i potravinářský průmysl jako pomocnou látku do pečiva. Z uvedeného je zcela evidentní, že jakékoli paušalizování není na místě. Jak pokožka, tak kosmetika se prostě bez emulgátorů neobejdou. Vždy je nezbytně nutné posuzovat různé vlastnosti u každého jednotlivého emulgátoru, jeho chemizmus a chemickou čistotu, stejně jako jeho vztah k pokožce.