Časopis

K zamyšlení se nad problematikou používání éterických olejů mě přivedly nejen dotazy čtenářů časopisu Aromaterapie, či jen na internetu informace hledajících, ale i informace pouštěné do světa různými autory. Dotazů na toto téma přichází poslední dobou přebohatě, je již pomalu nad mé síly každému tazateli odpovídat individuálně. Dotazy povětšinou zní: 

Již delší dobu trpím plísní na nehtech nohou. Ráda bych s tím něco udělala. Vzhledem k tomu, že jsem těhotná, měla bych dotaz, zda je možné preparát MYKOSAN N používat i během těhotenství a kojení. Jindy se jedná o „koupelové dotazy“, vynechány nejsou ani dotazy na  nosní oleje. 

Odpověď na podobné dotazy bývá stereotypní. Tedy ano. Jedno slůvko by pak moc nevysvětlilo a tak vždy dodávám, že obsažené éterické oleje v preparátu  MYKOSAN N nemají, při doporučovaném použití, žádný negativní vliv ani na průběh těhotenství, ani následné kojení. Stejná bývá většina odpovědí i na jiné preparáty. Předpokládám, že zdrojem takovýchto dotazů jsou ať již nepřesné informace, které světem kolují, stejně tak jako neznalost a neinformovanost. Mnozí autoři ať již knih či různých článků prostě nějaký ten éterický olej definují jako „rizikový“, či přímo toxický a varují před jeho používáním, aniž by ke svým údajům poskytli i věcnou argumentaci. A tak mívám občas pocit, že používání éterických olejů je nebezpečné, zatímco rýma, či plesnivé nehty jsou nejspíše vrcholem zdraví. Abych čtenáře trošku poškádlil, prohlašuji jedním dechem, že všechny éterické oleje jsou jedovaté a současně i to že žádný není jedovatý. Toto prohlášení pak nutno chápat nikoli na úrovni jména, a tedy i biochemického složení jakéhokoli éterického oleje, ale s ohledem na jeho použité množství s přihlédnutím na formu použití. Všimněme si tedy první části mého prohlášení o jedovatosti éterických olejů. Zde se pak vracíme na samý začátek článku ke slovu „letální“. Význam tohoto slůvka je „smrtelný“, či mající za následek smrt. V tomto kontextu bych rád zmínil známá letální množství některých známých a běžně používaných éterických olejů. Následně uvedená množství platí pro dospělého člověka vážícího zhruba 80 kg. Pokud by někoho, ať již ze zvědavosti, či zvídavosti zajímala letální dávka u dětí, pak stačí níže uvedený údaj v gramech vydělit 80 a vynásobit vahou děcka.

Z uvedených údajů je pak zřejmé že se jedná o relativně velmi vysoká množství. Přitom jsem zapomněl uvést, že tyto údaje platí při orální aplikaci. Neumím si představit, že by někdo, aby ho třeba nebolela hlava, vypil pomalu půl litru levandulového oleje. Jen jako doplňující údaj – svoji letální dávku má i kuchyňská sůl a je udávána množstvím kolem 260 g. Tedy chemikálie jisté jedovatosti…. Ale asi to nebude tak zlé, když v obchodech je volně dispozici, sypeme ji do polévky, a jídlo by bez ní nemělo chuť.

Tyto údaje berme jen jako nutné technické termíny. Používání éterických olejů v praxi je o úplně jiných množstvích. Vzhledem k tomu, že máme k dispozici údaje o letálním množství různých éterických olejů, rád bych na příkladu konkrétního preparátu, poukázal na množství receptovaná, která přichází v úvahu v praxi.

Jako vhodný se mi jeví již zmíněný preparát MYKOSAN N. Z tohoto pohledu jej lze označit za „drsňáka“, který již několik desítek let likviduje plísně.

Statisticky vztaženo k receptuře MYKOSAN N, zde by byla letální dávka daného preparátu kolem 180 g. 20 ml MYKOSAN N obsahuje celkem 4 g éterických olejů. Z toho však jsou jen 0,4 g oněch „nebezpečných“. 20 ml odpovídá zhruba 600 kapkám. Pokud ony 0,4 g vydělíme 600, pak nám vyjde číslo 0,00067. Tedy 6,7 desetitisícin gramu „nebezpečných“ olejů na jednu kapku  MYKOSAN N. No a pokud množství jedné kapky, která je doporučována k aplikaci, tedy zakápnutí nehtu, přepočteme na procentuální údaj ve vztahu k letální dávce pak je to 0,0004 %. Tedy 4 desetitisíciny. I kdyby se v tomto případě za nehet vešlo kapek 10, nebo všechny oleje byly nebezpečné, pak se jen a jen posune desetinná čárka o jednu pozici, ale na věci samé to nic nemění. Toto je věcný argument, který zcela jednoznačně dokazuje, že zde ani těhulce nehrozí nejmenší riziko. Asi nebudu daleko od pravdy, když napíši, že mnohé autory pojednáních o aromaterapii nutno spíše označit za odborníky na strašení, zatímco aromaterapie je pro ně hodně vzdálená planetka. Konec konců, po přečtení řady různých knih na téma aromaterapie nemohu než konstatovat, že je to jak ve škole. Někdo napíše nějaký nesmysl, a ten se opisováním množí a množí.

Snad jen jako hloupý vtip (byť na stejné úrovni) lze konstatovat, že kuchyňská sůl je nebezpečná. Takže by bylo dobré nesolit. Stejně tak vtipné by bylo doporučit odvážení 6,7 desetitisícin gramu soli, tímto množstvím si osolit polévku a zabývat se její toxicitou.

Dalším preparátem, který je středem pozornosti dámské části populace, je preparát FEMISHEA. I jeho posláním je znepříjemnit život plísním, pro změnu v oblasti pohlavních orgánů. Vzhledem k jemnosti a vnímavosti sliznic všeobecně, u tohoto preparátu nebylo možné použít na plísně munici stejného kalibru jako u MYKOSANU. Zde musela aromaterapie nabídnout své nejjemnější a přesto vysoce účinné olejíčky. Směs éterických olejů receptovaná v tomto preparátu vykazuje letální množství kolem 420 g. V jedné dóze preparátu FEMISHEA o obsahu 50 ml se nachází přesně 2,78 g éterických olejů. Jediným lumpíkem v tomto preparátu je pak thymiánový olej. Toho je v 50 ml FEMISHEI 0,084 ml. Kolik že to asi je? Bez nároku na absolutní přesnost lze říci 2,5 kapky. Pokud budeme vycházet z předpokladu, že oněch 50 ml vystačí na 20 aplikací, pak v jedné dávce se nachází něco přes 4 kapky směsi éterických olejů, z toho tymiánu 1/8 kapky. A takto bych až na malé výjimky mohl pokračovat v propočítávání dalších preparátů a docházet téměř vždy ke stejným závěrům.

Často se mi stává, že se mě lidé různých zaměření a profesí ptají, co je to ta aromaterapie. Odpověď vždy obsahovala slova příroda, éterické oleje, životní nastavení, předcházení nemocem a jejich léčení. Díky dotazům vás zákazníků jsem si uvědomil, že jsem opomínal dodat, že je to také počítání a argumentování. Ty, kteří svoji rádobyaromaterapii pouštějí do světa jako strašáka, bych snad jen upozornil, že opravdu nestačí někde něco opsat, možná i očuchat lahvičku s éteráčkem, a vydávat se za aromaterapeuta.

Konec konců siličnaté rostliny jsou na této planetě mnohonásobně déle než člověk sám. Vývoj člověka je provázen používáním éterických olejů. Ať již to byla inhalace lesního vzduchu, či jako součást potravinového řetězce. Strašit aromaterapií a mít z ní strach je pošetilé. Stejně pošetilé by bylo tvrdit, že jako přírodní záležitost nemůže mít i nežádoucí účinky. Daleko věcnější je poznávat ji, mít z ní respekt a používat ji adekvátně.

Když už jsme u těch rešerší a z toho vyplývajících praktických doporučení. U několika preparátů v katalogu se objevuje doporučení nepoužívat v těhotenství bez konzultace s odborníkem. Jako příklad lze zmínit ROZMARÝNOVÝ koupelový olej. U zdravé těhulky bych naprosto žádný problém neviděl, spíše bych doporučil opak, právě díky jeho povzbuzujícím účinkům. Ale jedná se o prokrvující preparát. Sama o sobě teplá koupel nemusí být vhodná, pokud by dotyčná měla nějaké ty zdravotní problémy. A tak jistota je jistota a opatrnost v tomto případě na místě.

Mnohokráte jsem již četl či slyšel doporučení nepoužívat v těhotenství šalvějový olej. S tím sice plně souhlasím, nikoli však s uváděným důvodem. Šalvějový olej obsahuje značné množství ketonu thujonu. Tuto látku nutno označit za nervový jed, a argumentací bylo, že by mohl poškodit plod. Výzkumné práce provedené v kyjevském gynekologicko-pediatrickém institutu v devadesátých letech minulého století ale prokázaly, že thujon přes placentu neprostupuje. Šalvějový olej má ale i silně prokrvující účinky, proto není vhodné jeho používání z tohoto důvodu hlavně v prvním trimestru těhotenství. Při problémech s udržením plodu by mohl vyvolat potrat. Jen tak mezi námi, on se k tomuto účelu v minulosti i používal. Nikoli však jako koupelový či  sprchovací olej, ale v dávkách které bych označil jako „koňské“. Ale ani v dalším průběhu těhotenství jej nelze doporučovat. Právě tento olej zabraňuje tvorbě mateřského mléka, dokonce je schopen laktaci úplně zastavit. Že by takto příroda bránila tomu, aby se nedostal s mateřským mlékem do těla kojence? O šalvějovém oleji je též nutno říci, že je vysoce účinný vůči salmonele. S účinky šalvějového oleje jsem dobře obeznámen a tak si dovoluji konstatovat, že i navzdory všemu co jsem zde uvedl, mohu prohlásit, že v případě nouze je šalvějový olej pro toulku daleko menší zlo, než samo onemocnění salmonelou a její standardní léčení.

A tak údaje o jedovatosti by vždy měly být uváděny spolu s konkrétními údaji o množství, aby je bylo možné považovat za korektní. Nehledě na to, že i zde se občas objevují zásadní chyby při porovnávání a hodnocení. Thujon je účinná látka, šalvějový olej pak přírodní komplex. Toxicitu thujonu nelze volně přepočítávat na toxicitu šalvějového oleje jen dle obsahu thujonu. Tújový olej obsahuje thujonu přibližně stejně jako šalvějový olej, ale vykazuje podstatně vyšší toxicitu. A takto by se dalo „cestovat“ od jednoho oleje k druhému.

Karel Hadek