Časopis

Nejčastější dotazy, které do poradny dostávám, mají společného jmenovatele, byť naprosto rozdílné projevy. Jedná se o různé záněty. Mohou se projevovat na povrchu pokožky jako např. akné, jindy skrytě uvnitř organismu, jako je např. Crohnova choroba. Stejně jako zvýšená teplota, tedy horečka, i zánět není nic jiného než odpověď imunitního systému na napadení organizmu bakteriemi, viry, případně i chemickou intoxikaci. Principiálně bychom měli rozlišovat, zda se jedná o akutní zánětlivý proces, který je tělu prospěšný, doslova léčebný, zatímco záněty chronické mají doslova devastující účinky na organizmus postiženého člověka. Vzniká otázka, co je příčinou vzniku oněch chronických zánětů. Odpověď je v principu celkem jednoduchá. Definoval bych ji jako vzdalování a odcizování se přírodě. Každého jedince lze definovat jako značně složitou biochemickou laboratoř, jejíž schéma funkčnosti se utvářelo od prvních kroků přímého předka člověka na této planetě. Tedy nějakých 150.000 generací. Bez nároku na absolutní přesnost, nějaké ty tři miliony let. Aby ona žijící biochemická laboratoř „člověk“ fungovala, potřebuje krom jiného zdroj energie, jinými slovy stravu. Zatímco po nějakých 149.995 generací byla strava tvořena tím, co dodala příroda, zhruba posledních 5 generací je strava tvořena hlavně tím, co nám dodá nikoli příroda, ale průmyslová výroba. V mnoha případech strava denaturovaná, též chemicky modifikovaná, konzervovaná, dochucovaná, barvená. Tedy složky, na které náš organizmus není vývojově uzpůsoben, a tudíž je v mnoha případech považuje za cizorodé. Ona doba průmyslové výroby potravin s sebou přináší i změny jak na kvalitativní, tak i kvantitativní úrovni. Cukr jako důležitá složka stravy provází člověka po celou jeho existenci. Nyní však velice často slýcháme o škodlivosti cukru. Informace stejně tak pravdivá, jakož i zavádějící! To je dáno tím, že forma jeho konzumace se podstatně změnila. Zatímco prakticky po celou dobu existence člověka byl konzumován téměř výhradně jako složka z přírodních zdrojů, např. ovoce, dnes stoupá spotřeba rafinovaného cukru jako takového, nemluvě o jeho skrytých formách v průmyslově vyráběných potravinách, hlavně pak sladkostech.

K tomu musíme nutně připočítat i složitější cukry v potravinách obsažených, které jsou po použití následně v organizmu štěpeny na jednoduché sacharidy. Cukr nutno označit jako nezbytnou složku stravy, jako zdroj energie, ale i zde na 100% platí ono heslo o zlaté střední cestě. Při nadměrné konzumaci cukru dochází k vazbě bílkovin na cukr, což vede k poškozování arteriálních stěn. Takováto dlouhodobá nadměrná konzumace cukru, v dnešní době zcela běžná, vyvolává záněty v těle. A aby toho nebylo málo, nespotřebovaný cukr se pak mění v tukové zásoby. Další samostatnou kapitolu v naší stravě tvoří tuky. Mám pocit, že to, co má být prodáno, je vždy a dokonce „vědecky doloženo“ zdravé. Zde bych rád zmínil různá „téměř nesmrtelnost zajišťující“ rostlinná másla. Reklama pokřikuje, že neobsahují cholesterol, ale jako nejstřeženější státní tajemství utajuje, že se jedná o zčásti hydrogenované rostlinné oleje, kde právě hydrogenací z tekutého oleje vzniká ona máselná konzistence, a že hydrogenací vznikají zdraví škodlivé, tzv. transmastné kyseliny. Co způsobují tyto utajované složky? Např. zvyšují hladinu LDL cholesterolu, jehož vysoké hodnoty jsou jedním z důvodů vzniku onemocnění „kornatění tepen“. Dále se podepisují na vzniku kardiovaskulárních nemocí, podporují vznik obezity, dále diabetu 2. typu, navyšují kvantitativně podíl volného tuku v krvi. Nelze opomenout, že způsobují i zvýšenou spotřebu antioxidantů. V neposlední řadě často bývají dávány do souvislosti se vznikem rakoviny. Jako pozitivní, doslova léčebná skutečnost, navíc bývá prezentován vysoký obsah „polynenasycených mastných kyselin“. Dle mého údaj z jistého úhlu pohledu pravdivý, ale současně i zavádějící až nebezpečný. Jedná se o kyselinu linolovou, jinak též nazývanou mastná kyselina Omega 6. A tak u tuků jako takových ale ještě chvíli zůstaneme.

Dnes jsme bombardováni údaji „mastné kyseliny Omega 3, 6, 9“. I zde plně platí ona moudrost o zlaté střední cestě. Začněme u zmiňované Omega 6, tedy dvojnásobně nenasycené kyseliny linolové. Velice důležitá složka tuků, která je součástí každé buněčné membrány v těle člověka. V současné době hlavně průmyslová potrava a i oleje v domácnosti používané vykazují nadměrné množství této složky. Nadbytek mastné kyseliny Omega 6 aktivuje v rámci látkové výměny vytváření látek, jež vyvolávají v organizmu záněty. V této souvislosti nutno zmínit i mastnou kyselinu Omega 3. Zde se jedná o trojnásobně nenasycenou mastnou kyselinu. Optimální vzájemný poměr konzumace zmíněných dvou mastných kyselin by měl být v poměru zhruba 3 (O6) : 1(O3). Bohužel prováděné studie dokazují, jak daleko k tomuto poměru máme. Výjimkou není ani konzumační poměr až 30 (O6) oproti 1 (O3). Z uvedeného konstatování je evidentní, že nevhodné složení olejů ve stravě může být zásadní pro vznik chronických zánětů v organizmu. V této souvislosti nutno zmínit, že je to právě mastná kyselina Omega 3, která naopak vykazuje protizánětlivé účinky. Kde ji najdeme? Poslední dobou jsou často prezentována jako bohatý zdroj Omega 3 semena španělské šalvěje (salvia hispanica), tzv. Chia semena. Jistě, obsah O3 je vysoký, ale poněkud nákladný. Jako vynikající, cenově daleko výhodnější zdroj O3 poslouží i čerstvě umleté semeno lnu. Používání často doporučovaného lněného oleje zásadně nedoporučuji pro jeho chemickou nestabilitu, tedy extrémně rychlé stárnutí/oxidaci. I to je důvod, proč mnohé firmy do lněného oleje přidávají tvrdé, chemické, jinými slovy i toxické látky (BHT, BHA), jež žluknutí oleje podstatně zpomalují. Nehledě na to, i lněný olej, byť lisovaný za studena, nutno považovat za denaturovanou potravinu! V oleji se již nenachází vláknina, bílkoviny, slizovité složky, lignany, lecitin, tedy látky každému jedinci velice prospěšné. Lněné semeno obsahuje kolem 40% oleje, zbytek tvoří výše zmíněné složky. Lněný olej obsahuje oné O3 mastné kyseliny kolem 55%. O6 je v něm obsažena 20% a dále i O9 kolem 15%. Z dalších prospěšných látek v semenech obsažených možné zmínit vitamíny B, C, E (byť v malém množství) a také mnohé stopové prvky. Zde doporučuji používat vždy jen čerstvě namleté semeno (nedoporučuji mlít do zásoby), vhodný je např. tříštivý mlýnek na kávu. Při pravidelné, nepřetržité konzumaci lněného semene lze doporučit jednu polévkovou lžíci denně jako vynikající doplněk stravy. V případě zánětlivých problémů v organizmu pak 2 PL.

U složení lidské stravy ještě chvíli zůstaneme. Průmyslová výroba přináší používání velkého množství složek, vůči nimž a jejich následné konzumaci nutno mít zásadní námitky. Ať již se jedná o zbytky agrochemie, konzervační složky, chuťové aktivátory, naprosto zbytečná barviva a mnohá další aditiva. Jednorázové požití takovýchto látek povětšinou žádné pozorovatelné nepříjemnosti nezpůsobí, pokud zde není nějaká alergie, případně individuální nesnášenlivost. Nebezpečí spočívá v pravidelné konzumaci takovýchto látek, které se mohou v těle ukládat a permanentně oslabovat funkce jednotlivých orgánů a pomalu ale jistě vyvolávat zánětlivé procesy v organismu. Zdravá strava se bez cukru neobejde, ale zde je třeba upřednostňovat cukry v přírodní formě obsažené v ovoci, případně i zelenině. Stejně tak v oblasti spotřeby tuků doporučuji ve stravě podstatně zredukovat příjem „z titulu reklamy zdravých“ olejů, jako je slunečnicový (O6 až 70%), sójový (O6 60%), kukuřičný (O6 60%), případně i průmyslových výrobků s jejich obsahem. Z tohoto pohledu bych jako vhodné oleje doporučil oleje olivový (O6 6%) a mandlový (O6 21%). Jako zajímavost bych uvedl olej konopný. Ten sice obsahuje kolem 50% O6, ale zde je to vyváženo vysokým obsahem až 20% O3. Taktéž řepkový olej lze označit za vhodný potravinářský olej vzhledem k obsahu O6 kolem 20% a O3 kolem 10%. Při pořizování olejů bychom měli dbát na to, aby neobsahovaly konzervanty (jedůvky BHT a BHA), které jsou přidávány za účelem prodloužení trvanlivosti (a podkopávání zdraví). Z uvedeného je zřejmé, že mnohé „vědecké“ informace, nám podsouvané, nemají větší hodnotu než dezinformace a manipulace. Koneckonců k tomuto účelu jsou vytvářeny reklamními agenturami za peníze svých chlebodárců. Strava je nejen zdrojem energie pro člověka, nutno ji vnímat i jako soubory chemikálií, které ovlivňují funkčnost organizmu, tedy naše zdraví. Jsme součástí přírody, a proto i v oblasti stravy návrat k přirozeným zdrojům nedenaturovaných potravin nám pro zdraví může poskytnout daleko více než ministerstvo zdravotnictví, farmaceutický průmysl a lékaři dohromady. Záněty, jak jsem již psal v úvodu, představují pro každého jedince značné riziko.

Ne vždy to jsou jen viditelné kožní projevy jako např. akné. Chronické záněty uvnitř organizmu jako Crohnova choroba, arteriální záněty, plicní, jakož i další zánětlivé procesy lze označit doslova za pomalé zabijáky. V konečném zúčtování je zde široká paleta důsledků. Od onemocnění srdce až po rakovinová onemocnění. Nezbývá tedy než konstatovat, že v tomto smyslu je možné jako synonymum slova zdraví označit termín zdravý selský rozum. A zdravý selský rozum mi napovídá, že návrat ke stravě našich předků může pro naše zdraví udělat více než samotná návštěva lékaře a jím doporučená, či dokonce na receptu předepsaná „aditiva“ farmaceutického průmyslu.

Karel Hadek