Časopis

Občas se stává, pokud někdo věnuje pozornost složení preparátu dle INCI, zjistí, že se v preparátu, krom jiného, nějaký ten alkohol vyskytuje.  A tak vzniká fůra různých „alkoholických“ otázek, na něž odpověď není vůbec jednoduchá. Hlavně pak proto, že oněch různých alkoholů je doslova nepřeberné množství. Liší se jak chemickým složení, tak i vlastnostmi a účinky. Pro laika, nechemika, těžce nepřehledná situace.

Nebudu zde probírat alkoholy sice existující, ale v kosmetice nepoužívané. Jako příklad lze uvést pro člověka jedovatý metylalkohol, zkráceně metanol, neblaze známý z „metanolové aféry“. Jedním z nejpoužívanějších alkoholů v kosmetice je etylalkohol, zkráceně též etanol. Ten je však širší populaci daleko známější jako kvasný líh z alkoholických nápojů. Co se týká vhodnosti jeho použití v kosmetice, myslím, že je to tak trochu jako s jeho pitím. Vyšší koncentrace alkoholu (až na výjimky, např. lokální dezinfekce) nemají na pokožce co pohledávat, neboť z hlediska chemického se nejedná o nápoj, ale organické rozpouštědlo, které pokožku zbavuje tuku a i dehydruje. Při použití nižší koncentrace etanolu, tedy pod 10 %, výše popsané negativní účinky se nekonají, zde dochází vlivem etanolu k tonizaci pokožky. Pokud bychom použili i vyšší koncentraci etanolu v krému či jiném podobném emulgovaném výrobku, pak to může být jistou předností. Preparát se díky obsaženému etanolu rychleji vstřebá, ale díky obsaženému tuku a vodě pokožku ani neodmašťuje, ani nedehydruje.  No a díky faktu, že se nanesením na pokožku ohřeje, se samozřejmě i rychle odpaří. Etylalkohol v preparátech doprovází i izopropylalkohol.  Ten má různých dalších názvů několik, velmi častý je např. isopropanol. Důvod jeho použití v kosmetice je doslova na úrovni financí. Krom jiných použití je ze zákona definován i jako povolená denaturační látka pro etylalkohol. Prostě činí etylalkohol nepoživatelným.

Tím odpadá placení „spotřební daně z lihu“ státu, která činí u tzv. čistého alkoholu (koncentrovaný kvasný líh v potravinářské kvalitě) 285,- Kč na litr. To však ještě není vše, následuje i skryté druhé zdanění ve formě DPH, takže konečná lihová daň vyleze až na 344,85 Kč za litr. Stručně vyjádřeno, preparáty by čistý, v tomto smyslu poživatelný, alkohol podražil.  Ve srovnání s etanolem je isopropanol při dermálním použití stejně netoxický a též se velice rychle odpařuje. Další skupinou alkoholů v kosmetice široce používaných jsou mastné alkoholy. Stejně jako mastné kyseliny, z nichž se skládají rostlinné oleje, nikomu nepoleptají pokožku a jsou součástí potravinového řetězce člověka, u preparátů s logem KH slouží jako nosiče éterických olejů, stejně tak mastné alkoholy nikomu nepřinesou promile do krve. Mastné alkoholy bych označil za vynikající složky či suroviny v kosmetice. Díky dlouhým uhlíkovým řetězcům mají pevné skupenství a mohou sloužit jako základní složky krémů a látky regulující jejich konzistenci. Empiricky je prokázáno, že nevysušují ani nedráždí pokožku. Lze je označit jako fyziologické suroviny a tím, že při vhodném receptování v preparátech napomáhají optimalizovat funkce pokožky. Typickou ukázkou by mohl být cetylalkohol. Jeho zkrácené pojmenování je cetylol, případně cetanol. To druhé pojmenování přivedlo jednu tazatelku k formulování dotazu, zda se u cetanolu jedná o alkohol s vitamínem C. Přiznávám, hodně dlouho jsem se této zdravotně zcela jistě prospěšné kombinaci smál, ale ještě déle jsem přemýšlel, co nejinformativněji odepsat, byť by stačilo jediné slůvko ne. Kdyby býval tento dotaz přišel 1. dubna, nejspíše bych na něj neodpověděl. Byl to právě cetylalkohol, který byl původně, z dnešního pohledu již dávné minulosti, vyráběn z velrybího tuku. Koneckonců ona část pojmenování „cetyl“ je odvozena od označení pro kytovce – cetacea. Ze známých technologií výroby bude asi nejzajímavější výroba z palmového oleje.  V palmovém oleji obsažená kyselina palmitová se procesem hydrogenace „předělá“ na cetylalkohol. Díky této skutečnosti se pak můžeme u cetylalkoholu setkat i s dalším označením „palmitylalkohol“.

Na závěr, aby toho nebylo málo, bych snad ještě zmínil i alkoholy aromatické. To považuji za nutnost, neboť právě aromatické alkoholy jsou rozšířenou složkou obsaženou v éterických olejích. Jak již sám název napovídá, bude se jednat o vonné složky. Pokud si čichneme např. k oleji máty peprné, ucítíme typickou vůni danou obsahem aromatického alkoholu mentolu. Mentol pak najdeme nejen v kosmetice, ale i v nápojích, žvýkačkách a podobně. A takto bych mohl pokračovat o voňavých alkoholech ve skořici, levanduli a mnoha dalších éterických olejích.  Jak vidno, není alkohol jako alkohol. Alkoholy jako takové jsou velice široké téma organické chemie. Budu rád, pokud toto jednoduché pojednání o alkoholech v kosmetice alespoň trochu ozřejmí základní informace o nich.

Karel Hadek