Časopis

Dle pojmenování článku by se mohlo zdát, že jeho tématem bude pojednání o voňavých aktivitách u firmy v Heřmanově Městci. Nikoli. Zkusím to tedy jinak. Heřmánky. Ano, na mysli mám heřmánkový olej, nikoli však v čísle jednotném, na místě je plurál. Různých heřmánků nám příroda nabízí povícero, a tedy i existence vícera heřmánkových olejů je nabíledni. Dokonce existují i heřmánkové oleje, které vlastně vůbec heřmánkové nejsou, i když heřmánkově voní a původní bylinky jsou heřmánku podobné.

Ale vezměme to hezky po pořádku. Pokud se setkáme s názvem éterický heřmánkový olej, případně v latině Matricariae aetheroleum, pak by se mělo jednat o pravý heřmánek, ale občas je nesprávně použito i jako obecné označení oleje heřmánku. Popisované oleje se vyzískávají parní destilací květů „heřmánku“. Rozlišovat musíme mezi heřmánkem pravým, též označovaným jako heřmánek lékařský, případně i německý. Při destilaci pak vzniká jen u pravého heřmánku z bezbarvé složky matricin modře zbarvený chamazulen, jenž mu propůjčuje onu typickou modrou barvu a vůni. Zde se jedná o heřmánek s latinským označením Matricaria chamomilla, případně Matricaria recutita. V naší nabídce se nachází pod označením „Heřmánek“ a jeho kódové označení je 4086. Dále zde máme „heřmánek římský“. Toto běžně používané označení není nejvhodnější. Tento olej pochází z rostliny s latinským pojmenováním Chamaemelum nobile či Anthemis nobilis. Správné české pojmenování rostliny by bylo rmenec sličný, další lokální modifikace názvu jsou rmen, rmen sličný, rmen římský. Posledním, asi nejméně známým a současně v aromaterapii nejmladším, je heřmánek marocký, zvaný též žlutý.

Setkal jsem se i s pojmenováním divoký heřmánek. Tento olej pochází z rostliny s latinským názvem Cladanthus mixedus, rozšířené je též synonymum Ormenis mixta. Roste volně v přírodě a pro aromaterapii byl objeven a je destilován od začátku devadesátých let. Tento olej se odlišuje hlavně barvou, jak již název napovídá, není modrá, ale žlutá. Označení marocký odpovídá zemi původu, byť tuto rostlinu lze dnes najít i v Alžírsku, Libyi, Tunisu a dalších středomořských zemích. Heřmánkové drogy se odlišují obsahem účinných látek, nejinak tomu je i s vyzískanými oleji. Když již jsme u té barvy, ani římský heřmánkový olej není modrý, ale bezbarvý  či do žluta. Zásadní heřmánkovský rozdíl bude v tom, že pravý heřmánek vykazuje extrémně silné protizánětlivé účinky, zatímco římský heřmánek díky vysokému podílu na obsažených esterech má schopnost uvolňovat křeče a působit uklidňujícím způsobem na centrální nervový systém. Nejdůležitějšími obsahovými složkami pravého heřmánkového oleje jsou seskviterpeny, alfa bisabolol a chamazulen. Za nejznámější použití heřmánku lze označit přípravu čaje. Silný heřmánkový čaj je navíc velice účinný na mytí či obklady při zánětech pokožky (např. akné), případně i očí. V ústní hygieně se osvědčil jako kloktadlo. Použití oleje z pravého heřmánku je velice široké, seznam možných aplikací by byl neskutečně dlouhý. Jediné, co brání širokému využití éterického oleje z pravého heřmánku, je stále rychle rostoucí cena. Přesto jej lze v mnoha případech označit jako nenahraditelný a cena se stává nepodstatnou. To lze říci u různých zánětů, ať již pokožky či sliznic. Zde jej lze použít ve formě koupelového či sprchovacího oleje, případně i krémů (Baby K, Rea, Lipio-Sérum Heřmánek nebo i regeneračního oleje). Pro excelentní terapeutické vlastnosti nutno extra zmínit heřmánkový balzám Intimiss, který se v průběhu let stal doslova všelidovým balzámem.

Intimiss urychluje hojení drobných poranění, lze ho označit za specialitu u zánětlivých onemocnění kůže a sliznic celého těla. Koneckonců ne nadarmo byl původně vyvinut jako specialita na problémy v genitální oblasti. Vynikající účinnost vykazuje i heřmánkový dětský nosní olej Baby jak u běžné rýmy, tak i u alergické. Tento olej se osvědčil i u zánětů ucha. Zmínit nutno i preparát Baby-Dent, který krom jiného nabízí dobré služby těm nejmenším, když se svými bolestmi přihlašují vyrůstající první zuby. Heřmánkové preparáty lze všeobecně označit jako velice vhodné pro ústní hygienu. Další použití pravého heřmánku se nabízí u akné furunklů a abscesů. Vynikající služby poskytnou protizánětlivé složky heřmánkového oleje při hojení různých poranění pokožky, jakož i po nadměrném slunění. Zde však vzhledem k již zmíněné vysoké ceně heřmánku lze použít stejně dobrý, ale podstatně levnější éterický olej levandule. Taktéž směs levandule a heřmánku má excelentní protizánětlivé účinky. Na rozdíl od tendenčně šířených (dez)informací, že „heřmánek“ alergizuje, mám s heřmánkovým olejem naprosto opačné zkušenosti. Nutno ale zdůraznit, že „není heřmánek jako heřmánek“ a je zásadní rozdíl mezi heřmánkovým extraktem a heřmánkovým olejem. Proto při výrobě preparátů s logem KH nejsou používány žádné heřmánkové extrakty, ale je používán výhradně vysoce kvalitní pravý heřmánkový olej. Nelze se divit, že i u alergických reakcí, hlavně pak různých vyrážek, je uklidňující účinek preparátů s heřmánkovým olejem doslova udivující. To je dáno hlavně obsahem seskviterpenů. Koneckonců v praxi to potvrzuje studie, která byla provedena v devadesátých letech ve spolupráci s Výzkumným ústavem pediatrie, porodnictví a gynekologie při Akademii medicínských věd Ukrajiny. Velice zajímavé vědecké poznatky z testování „hádkovských preparátů“ jsou shrnuty v brožuře „Perspektivy použití aromaterapeutických prostředků v porodnické a neonatologické praxi“. Tato brožura je k dispozici v elektronické podobě na našem webu v nabídce „KE STAŽENÍ“. 

Heřmánek římský

Jak již jsem výše uvedl, označení římský heřmánek je sice běžně a široce používáno, za správné jej však označit nelze. Předpokládám, že jde o překlad původního německého „römische Kamille“. Aby v hlavě nevznikl guláš „co je co“, bude dobré pohlídat si latinské označení, v tomto případě Chamaemelum nobile či Anthemis nobilis. Latinské označení bych přirovnal k rodnému číslu u člověka. A tak i přes název římský heřmánek má tento olej k heřmánku dost daleko. Mimo jiného, tento olej neobsahuje chamazulen, a tak i přes jistou heřmánku podobnou vůni nemá modrou barvu. Vysokým obsahem různých esterů (až 80%) se tento olej odlišuje od pravého heřmánku jak složením, tak i některými použitími. Na prvním místě bych zmínil jeho vynikající spasmolytické účinky. V aromaterapii patří olej z římského heřmánku k tomu nejlepšímu, co může aromaterapie nabídnout. Dobré účinky nabízí při bolestivosti, případně spazmech způsobených PMS. Složení oleje jej činí vhodným v masážních preparátech při křečích, případně bolestivosti svalstva. Osvědčil se i v masážních preparátech u syndromu neklidných nohou, případně podobných problémech, jež velice často postihují generaci dříve narozených. V návaznosti na uvedené nutno zmínit i dobré účinky analgetické. Obsažené estery dělají z tohoto oleje i dobré sedativum. Díky jemnosti tohoto oleje pak lze preparáty pro tyto účely používat jak v těhotenství, tak i u dětí.  Již i při velice nízkých koncentracích vykazuje uklidňující účinky. Vzhledem ke skutečnosti, že estery vykazují i fungicidní účinky, bylo by možné tento olej označit i jako velice vhodný při výskytu různých plísňových onemocnění. Zde však vzhledem k vysoké ceně tohoto oleje budeme zcela jistě upřednostňovat oleje z přijatelnější cenové kategorie, jako jsou lavandin, levandule, pomerančové listí, čajovník a mnohé další. To samozřejmě platí i pro mnohá další terapeutická využití, jež by se u tohoto oleje nabízela. Pro případné zájemce zařazujeme do nabídky i tento druh oleje. Jeho kódové označení bude 4109.

Heřmánek marocký

I tento olej s kódovým označením 4024 se nachází v naší nabídce pod názvem heřmánek žlutý. Jeho INCI označení pak zní: Ormenis multicaulis Flower Oil. Dříve než zmíním jeho složení a účinky, musím konstatovat, že všichni tři (vlastně čtyři) „heřmánci“ mají jednu vlastnost společnou. Tou je velice nízký obsah éterických olejů v původní rostlině a z toho pak vyplývající vysoká cena, která je všechny zařazuje do kategorie značně exkluzivních cen. Za úvahu by stála i změna obchodního jména na Marocký žlutý heřmánek, neboť se často stává, že jako žlutý bývá nabízen i olej rmence sličného, tedy římský heřmánek. Aby oněch nepřesností nebylo málo, musím v této souvislosti uvést, že některé firmy nabízí ještě „modrý marocký heřmánek“.  Zde se jedná o olej označovaný v angličtině jako blue tansy. Volně přeloženo modrý vratič. Latinské označení rostliny, z níž olej pochází, je Tanacetum annuum. Modrou barvu oleji propůjčuje azulen stejně jako u heřmánku pravého. Z uvedeného je evidentní, že nejen v lokálních pojmenováních, ale i internetových pojednáních existuje značná anarchie, a tak jistotu vždy nabídne latinské označení oleje či byliny, z níž je olej vyzískán. To považuji za obzvláště důležité právě u těchto drahých olejů, kde takovéto nepřesnosti lokálních názvů mohou při jejich pořízení způsobit problémy, či spíše zklamání, a to nejen ve vztahu k financím. Z heřmánkových olejů je onen žlutý, marocký olej v aromaterapii nejméně známý a též málo používaný. Daleko více slouží díky své vůni v oblasti parfumerie. Z obsahových složek jsou nejdůležitější terpeny, které vykazují jak antivirální, tak i protizánětlivé účinky. Dále jsou obsaženy monoterpenické alkoholy, které působí též antivirálně, dále antisepticky a baktericidně. Zmínit nutno i seskviterpeny s protizánětlivými a antialergickými účinky. V menší míře jsou obsaženy i estery se svými uklidňujícími účinky. Z vlastních zkušeností mohu uvést, že se osvědčil v koncentraci kolem 1 % v preparátech s brutnákovým či pupalkovým olejem při neurodermatitidě a atopickém ekzému. Tím samozřejmě výčet možných použití nekončí, ale i v tomto případě je to vysoká cena, která je vždy důvodem hledání cenově příznivějších alternativ.

Karel Hadek