Časopis

Myslím, že není kurzu, na kterém bych opomněl nejen připomenout, ale i zdůvodnit jedno z úsloví, které jakoby stále více nabíralo na platnosti: „Nikdy, nikomu a ničemu nevěř“. Samozřejmě, že ani já si nečiním nárok na výjimku.

Důvod proč to říkám, je zcela jednoduchý. Aromaterapie je velice individuální a „co voní jednomu, nemusí vonět druhému“. Ale ono nejde jen o vůně. Stejně tak tomu je i s účinky éterických olejů, např. ve vztahu k momentálnímu zdravotnímu stavu. Proto je důležité mít dostatek informací a hodnotit je svým vlastním rozumem. Podívá-li se člověk na reklamu, a nemusí to být zrovna a jen kosmetika, pak se jeden nestačí divit. Nemožné se děje na počkání a zázraky do tří dnů. Zde bezmyšlenkově uvěřit...? Ne, ne, ve většině případů by brzo následovalo nějaké to potrestání za hloupost. Asi i proto se poradna vůbec nemusí obávat o dotazy i z této oblasti, kterých přichází stále víc a víc.

Před pár dny jsem dostal velice zajímavý dotaz. Odpověď na něj není záležitostí „poradny“, spíše je vhodné se nad ním zamyslet.

Dobrý den pane Hadek.

Zdravím Vás a rovnou jdu na věc. V dnešním deníku Právo a jeho příloze Styl vyšel zajímavý článek: „Provokativní novinky v péči o dětskou pleť a rady Dr. Michaela J. Corka z Univerzity v Sheffieldu“. Myslím, že to ovlivní názor hodně lidí. Pán brojí proti kosmetice bez konzervantů a proti olivovému oleji na dětskou pokožku, že je lepší slunečnicový, který tolik nenarušuje barieru kůže. Prosím Vás mrkněte na to a pomozte nám kosmetičkám se v tom množství informací fundovaně orientovat.

Děkuji a přeji pěkné dny.

Vaše kosmetička Eva W.

Již toto upozornění mi nedalo spát a tak jsem si hned zmíněný deník i s přílohou nechal obstarat.

Přiznávám, oči jsem měl navrch. Co se dělo na onom, v článku jmenovaného kongresu primární péče v Praze nevím, přítomen jsem nebyl. To, co říkal pan Dr. Cork, jsem na vlastní uši neslyšel, zato na vlastní oči četl, dokonce několikráte, co napsal pan Petr Veselý.

Nutno říci, v článku je mnohé s čím musí jeden souhlasit. Bohužel, ale nejen to.

Podle článku pana Veselého olivový olej škodí pokožce díky obsahu kyseliny olejové. Doporučuje maminkám malých dětí olej slunečnicový a jeho argumentem je vysoký obsah kyseliny linolové. Zmíněné obsahy mastných kyselin fakt souhlasí, jen pro upřesnění dodávám, že olivový olej obsahuje kyseliny olejové (C18:1) zhruba kolem 75 %. Slunečnicový olej se pak může pochlubit zhruba 70 % dvojnásobně nenasycené kyseliny linolové (C18:2).

Autor článku straší olivovým olejem, to mu nejspíše k živobytí stačí. Argumenty mu nejspíše uvízly v prázdné lahvi od daného oleje.

Nezbývá tedy než doplnit, že olivový olej obsahuje i kolem 15 % kyseliny linolové. Dále se v něm nachází steroly, fosfolipidy, polyfenolické složky, tokoferoly (vitamin E) a další, velice zajímavé bioaktivní složky. Jedná se o relativně stabilní tuk, který se od nepaměti používá jak v kosmetice tak i dermatologii. Asi ne nadarmo se jedná i o olej lékopisný. Nikoli články páně Veselého či názory Dr. Corka, ale tisícileté empirické poznatky vedly k používání olivového oleje jak v kosmetice, tak i dermatologii. Olivový olej se projevuje normalizací funkcí pokožky, při suchosti redukuje tvorbu šupin, vykazuje protizánětlivé účinky. Tyto skutečnosti potvrdí každý, kdo s olivovým olejem pracuje.

U těch nejmenších bych ho ale také nedoporučoval. Jejich pokožka je velice vnímavá a olivový olej bych označil v tomto případě jako biologicky příliš aktivní. Hlavně pak ten superkvalitní, tedy lisovaný za studena. Mohlo by se, byť výjimečně, stát, že bude hůře snášen. Dále pak v něm postrádám i vhodné emulgátory V/O, jakož i voskové složky, které jsou běžnou součástí kožních lipidů.

Jen pro zajímavost bych zde vyslovil obavu, že i velice jemný mandlový olej, navzdory tisíciletým zkušenostem asi někdo brzy vyhlásí za nevhodný pro děti. Vždyť i mandlový olej se taktéž chlubí vysokým podílem kyseliny olejové. Tedy konkrétně kolem 70 %.

Jako náhradu doporučuje pan Dr. Cork slunečnicový olej… Maminky brzděte. Pokud to není chyba překladu, pak pan Dr. Cork neví, o čem mluví. Slunečnicový olej patří do tzv. vysychavých olejů a právě díky vysokému obsahu kyseliny linolové by u něj mělo být vždy varování, že by se neměl používat u normální a suché pokožky. On je terapeuticky také velice účinný, zvláčňuje pokožku, je to vynikající olej, ale specialita na mastnou pleť! Proto jej receptuji, buď samostatně, či s podobnými oleji s vysokým podílem vícenásobně nenasycených mastných kyselin výhradně do preparátů na tento typ pleti. A ošetřovat se samotným slunečnicovým olejem malé děti…? Tak to považuji za hodně nejapný, byť doktorský, vtip. Upřímně řečeno, svého syna bych Dr. Corkovi fakt nesvěřil, dokonce ani, když zlobí. Nepřál bych si, abych po půl roce konstatoval, že produkci jeho vlastních kožních tuků zasáhla „corkovo-slunečnicová krize“.

Zde však nutno podotknout, že je známo několik biotopů slunečnicového oleje, dokonce i takové, které se skládají až z 80 % kyseliny olejové. Vzhledem k tomu, že pan Veselý lobuje pro kyselinu linolovou, nutno předpokládat, že pánové mají na mysli v obchodní síti standardně nabízený slunečnicový olej.

Z výše uvedených důvodů téměř vždy doporučuji používání rostlinných olejů nikoli samostatně, ale ve směsích. Zde pak netřeba mít strach ani ze slunečnicového oleje.

Pan Veselý se dále rozepisuje o Dr. Corkovi a starších detergentech. Zde máte plně pravdu. Ty jsou pro pokožku nejen nevhodné, ale přímo pohroma. Doporučuje se používat „moderní mycí prostředky“. Co je tím myšleno, Dr. Cork však opomněl konkretizovat. Nebo že by autor článku? O odstavec dál se pak lze dočíst, to prostě musím citovat: „Na aktivitu proteáz mají vliv například zásadité mycí prostředky, to jsou třeba klasická mýdla. Proto je doporučujeme nahrazovat šetrnějšími moderními tekutými mýdly“.

Máte představu, co tvoří ta vaše šetrnější tekutá mýdla…? Pane Dr. Corku i Petře Veselý, jsme zpět u detergentů. A jestli jsou moderní nebo ne… Detergenty jsou prostě agresivní vůči pokožce! Je to dáno jejich HLB hodnotou, která se u nich vždy pohybuje nad úrovní HLB 30. HLB kožních tuků Vám nejspíše absolutně nic neříká. Kožní lipidy nejsou emulgovány detergenty, ale vykazují V/O emulgaci. Vaše „moderní tekutá mýdla“ kožní hydrolipidový kyselý plášť narušují, rozpouští a způsobují vysoušení pokožky.

Tam jste opravdu již jen zapomněli doporučit dodatečně hydratační krémy i pro dětičky…

Tak trochu mi to připadá, jako kdyby internista říkal pacientovi s diabetem: „Člověče, ne aby vás napadlo si dávat do čaje krupicový cukr starého typu. Čaj si musíte jako diabetik sladit moderním kostkovým cukrem“.

Ale on je takovýmito nepovedenými doktorskými vtípky prošpikován celý článek. Obyčejná voda škodí a tak „expert“ doporučuje moderní tekutá mýdla (co takhle opatřit vodu podobně jako cigarety varovným nápisem, že poškozuje pokožku, to vás ještě nenapadlo?). Vědecky lze přece dokázat, pane Dr. Michaeli Corku, že každý kdo používal obyčejnou vodu na mytí a koupání nejpozději do 120-ti let od prvního umytí zemřel...!  Přírodní kosmetika se dle vás kupuje výhradně „někde na trhu“, kosmetické preparáty bez chemické konzervace jsou nebezpečnější než ony konzervované… Že by zde platilo přísloví: „Podle sebe soudím Tebe“? Promiňte, vycházím z toho, že nejste chemicky konzervován…

Že by konzervanty likvidovaly symbiotickou mikroflóru, že by alergizovaly, jste ještě neslyšel nejspíše jen a jen proto, že v Anglii se jezdí na silnici vlevo. A že by byly konzervační složky v preparátech v tak malém množství, že by se děcko muselo koupat a ošetřit 50 milionkrát denně, aby to mohlo uškodit, pane doktore, tak tohle vyjádření není ani na úrovni anglického královského Dr. Šaška.

Také se mi líbí, že byste dal na internet rodičovský filtr, kvůli nebezpečným informacím. Pokud Vás smím poprosit, začněte u sebe, už jste jich do světa jen v tomto článku vypustil až neúnosně mnoho.

V článku též radíte: „Co nejvíce mluvit s doktory“. Souhlas! Ale zapomněl jste napsat s kterými. Doufám jen, že tím nemíníte podobné rádce, jako jste Vy sám. Víte, znám špičkové lékaře, jsou chloubou medicíny, ale znám i takové, jimž jejich „odborná výbava“ dovolí např. předepsání kortikoidů měsíčnímu děcku na nezánětlivý atopický ekzém (samozřejmě jdeme s dobou, tedy kortikoidů nových typů…).

Co říci závěrem..? 500 let v historii vývoje člověka není téměř nic. Před 500 lety to byli vědci, kdo tvrdili, že Země je středem vesmíru. Kdo tomu nevěřil, nebyl filtrován přes internet, ale upálen. Je třetí tisíciletí a já mám pocit, že pro některé „učence“ je Země stále ještě středem vesmíru. Jsem rád, že po dokončení tohoto článku nebudu nejen upálen, ale ani corkovsky přefiltrován.

A pan Veselý..? Napsal to fakt až dojemně hezky. V souvislosti právě s takovýmito články na kurzech Aromaterapie pak dávám k dobru i další poznatek. Novinářem často bývá člověk, který má od Boha dar, že umí krásně psát. A tak „krásně“ píše i o věcech, kterým ani za mák nerozumí.

V Čechách pak je známo i přísloví: „Koho chleba jídáš, toho píseň zpívej“. Nemohu se zbavit dojmu, že se v tomto článku jedná o dobře placené „public relations“ pro chemické a farmaceutické firmy.

Karel Hadek