Časopis

Současný životní styl v našem přetechnizovaném světě se mění čím dál tím rychleji. Stále objevujeme nové věci a zapomínáme mnohé empiricky ověřené moudrosti a dobré zvyky našich předků. V zapomenutí upadly např. koupele připravené za použití různých rostlinných olejů kombinovaných jak s příjemně vonícími, tak i zdraví podporujícími éterickými oleji. Takovéto koupele bývaly v dobách minulých značně oblíbené. Lidé neměli k dispozici nabídku „zázraků“ chemie tak, jak ji známe dnes. Jejich potřeby kryla výhradně a jenom nabídka přírody. Pro Egypťany, Římany a mnohé další z dřívějších vyspělých civilizací planety Země byly takovéto blahodárně působící koupele nedílnou součástí jejich kultury. Dnešní civilizační standard nás nenutí vyhledávat veřejné lázně a svěřovat se do péče lazebníků, byť i dnes je balneoterapie v lázeňství spojená s aromaterapií nejen vysoce ceněna pro svoji příjemnost, ale nabízí i vynikající terapeutické výsledky.

Téměř každá domácnost má k dispozici jak koupelnu s vlastní vanou, tak i dostatkem teplé vody. Balneoterapeutické procedury spojené s aromaterapií lze tak praktikovat i v domácích podmínkách. Bohužel všudypřítomná reklama nás přesvědčuje, že právě reklamou propagovaný výrobek (velice často na přírodní bázi), je tím nejlepším pro nás, naši pokožku a pohodu, naši krásu i zdraví. Podobné proklamace a „jemná pěna“, která koupajícího doslova pohltí, se v poslední době, ať se nám to líbí, či nikoli, stala symbolem čistoty. Téměř naprostou samozřejmostí se stalo sdělení, že přípravek je nastaven na statistickou hodnotu kyselosti pokožky pH 5,5. Chtělo by se říci, že o pokožku je doslova vědecky postaráno. Při dlouhodobém používání tenzidových přípravků však dochází k postupné kumulaci negativního působení. Mnozí zjišťují po několikaletém používání pěn do koupelí (občas i dle tvrzení na obalu klinicky a dermatologicky testovaného), že oněmi proklamovanými „blahodárnými“ účinky jsou jako důsledek suchá, svědivá a šupinatá pokožka. Existují i cesty, jak se takovýmto nepříjemnostem vyhnout. Stačí nespoléhat na reklamu a věnovat pozornost osvědčenému.

Olejové koupele bych označil vzhledem k jejich působení na pokožku doslova za péči z oblasti snů. K ní poslouží jak koupelové oleje z naší nabídky, tak i speciality, které si každý může vyrobit v domácích podmínkách. Do vhodné nádobky dáme 10 – 20 ml masážního či rostlinného oleje (MANDLOVÝ, JOJOBOVÝ, Z PŠENIČNÝCH KLÍČKŮ), případně i TŘEZALKOVÝ MACERÁT a dle požadovaného účinku 3 až 10 kapek éterického oleje, případně i jejich směsi (max. 2 %). Řádně promícháme a vlijeme do vany s napuštěnou vodou. Olej je lehčí než voda, plave na vodní hladině a při vstupu do vany se olej zachycuje na pokožce. Čas strávený ve vaně věnujeme relaxaci a jemnému vtírání (vmasírování) oleje do pokožky celého těla. I tato forma „podvodní masáže“ by měla probíhat vždy směrem k srdci. Doba trvání koupele by měla být minimálně 20 minut, ale může trvat i podstatně déle. Po ukončení koupele setřeme případné přebytky olejů na pokožce do osušky. Já sám používám a za nejvhodnější považuji bavlněnou kojeneckou osušku, která je velice jemná, a její další obrovskou předností je možnost praní s vyvářkou. Jako doporučeníhodná je i následující cca hodinová relaxace na lůžku.

Po olejové koupeli s masáží je pokožka nejen perfektně ošetřená, ale i velice jemná, vláčná a dostatečně zásobená jak vlhkostí, tak i tukem. To přispívá jak k její regeneraci, tak odbourávání stresu a celkové psychické pohodě a vyrovnanosti. Již po první koupeli je patrný příjemný pocit na povrchu těla. Při dlouhodobém používání olejových koupelí se vytrácí pocit suchosti, svědivosti i šupinatost. Dochází k optimalizaci funkce pokožky. Na závěr již jen upozornění na skutečnost, že část olejů se uchytí i na vaně, která se tím stává kluzkou. Proto je nezbytně nutná zvýšená opatrnost, aby nedošlo k uklouznutí.

Karel Hadek